22

330. Jaké útvary byly dislokovány v posádkách Vyškov a Bučovice od roku 1918 až do současnosti? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Bučovice byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– Cyklistický prapor 21938 – 1939
b) období 1945 až 1992
– velitelství 3. protitankové brigády1945
– velitelství 7. (5.) dělostřelecké brigády1945 (1947) – 1950
– Dělostřelecký pluk 107 (205)1945 (1947) – 1950
– 6. (44.) protitankový oddíl1950 (1951) – 1952
– Škola důstojníků v záloze protitankového dělostřelectva1951 – 1952
– Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa)1951 (1954) – 1960
– 260. protiletadlový pluk1951 – 1956
– velitelství 260. protiletadlové brigády1956 – 1958
– 175. protiletadlový pluk1956 – 1958
– 7. výcvikový pluk CO (II. vojenský záchranný pluk CO)1958 (1991) – 1992

Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 74. záchranná a výcviková základna, vytvořená na základě původního 7. výcvikového pluku CO.

V posádce Vyškov-Dědice byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– Vojenský výcvikový tábor1935 – 1939
– Posádkové velitelství1936 – 1939
– Pluk útočné vozby 21936 – 1939
– Učiliště útočné vozby1937 – 1939
– náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 141938 – 1939
– II. peruť leteckého pluku 21938 – 1939
– Letecká radioelektrická stanice1938 – 1939
– Letecká povětrnostní stanice1938 – 1939
b) období 1945 až 1992
– Vojenský výcvikový tábor (prostor)1945 – 1992
– dělostřelecký oddíl 333 (403)1945 (1947) – 1949
– dělostřelecký pluk 541945 – 1949
– dělostřelecký pluk 521946 – 1947
– ŠDZ polního motorizovaného dělostřelectva1946 – 1947
– dělostřelecký oddíl 1871946 – 1948
– dělostřelecký pluk 2091949 – 1950
– 31. těžká dělostřelecká brigáda1950 – 1956
– ŠDZ měřických dělostřeleckých oddílů a náčelníků topografické služby1951 – 1953
– Tankové učiliště1947 – 1957
– 22. tanková brigáda1947 – 1950
– pěší prapor 16 (samopalný)1947 – 1949
– 11. tanková brigáda1949 – 1950
– 6. tankový samohybný prapor (pluk)1950 (1951) – 1958
– 1. tanková základna (Tanková a automobilní základna)1950 (1973) – 1989
– Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa)1951 (1954) – 1992
– Vojenské učiliště (Vyšší vojenské učiliště)1957 (1961) – 1967
– Velitelsko-organizátorská fakulta VA AZ1967 – 1972
– Vysoká vojenská škola pozemního vojska1972 – 1992
– 101. silniční stavební prapor1975 – 1992
– 110. silniční stavební prapor1981 – 1986
– Výzkumný ústav 0101978 – 1992
– Výzkumné a zkušební středisko 1201984 – 1992
– Výzkumné a zkušební středisko 1301984 – 1992
– terénní pracoviště Výzkumného a zkušebního střediska 070blíže nezjištěno

Po vzniku Armády ČR nejvýznamnějšími útvary posádky zůstaly Vysoká vojenská škola pozemního vojska a Výzkumný ústav 010, společně s nově vytvořenou Vojenskou střední školou a Vojenskou akademií. K 1.4.2003 se zde konstituovalo 4. velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín se svými zabezpečovacími útvary.


329. Mohli byste uvést vojenské útvary a zařízení sídlící v posádce Josefov-Jaroměř od 2. světové války? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Josefov-Jaroměř se nacházely v letech 1945 až 1992 následující útvary bývalé čs. armády:

– dělostřelecký pluk 41945 – 1950
– dělostřelecký oddíl 2641945 – 1946
– dělostřelecký pluk 3521945 – 1947
– Škola důstojníků v záloze minometného dělostřelectva1945 – 1947
– dělostřelecký oddíl 3191947 – 1949
– II. oddíl dělostřeleckého pluku 3291949 – 1950
– dělostřelecká dílna 5. dělostřelecké divize1960 – 1963
– automobilní opravna 5. dělostřelecké divize1960 – 1963
– velitelství 82. protiletadlové divize (brigády)1951 (1960) – 1977
– 251. protiletadlový pluk1951 – 1958
– 251. protiletadlový pluk1968 – 1969
– 254. protiletadlový pluk1951 – 1977
– dělostřelecká dílna 82. protiletadlové divize1951 – 1960
– automobilní rota 82. protiletadlové divize1951 – 1960
– poddůstojnická škola 82. protiletadlové divize1951 – 1960
– 10. protiletadlová raketová technická základna1975 – 1992
– Výcvikové středisko vojska PVO1975 – 1992
– ženijní prapor 61947 – 1950
– 101. prapor chemické ochrany (101. pluk chemické ochrany)1950 (1962) – 1977
– 103. pluk chemické ochrany1968 – 1969
– 105. prapor chemické ochrany (105. sklad chemického materiálu)1977 (1990) – 1992
– 77. prapor radiačního a chemického průzkumu1977 – 1988
– 2. brigáda chemické ochrany1992
– 4. vozatajská eskadrona (rota)1945 (1949) – 1953
– 1. strážní rota1969 – 1992
– Zbrojnice 131945 – 1948
– Zbrojnice 21948 – 1950
– 2. dělostřelecká (výzbrojní) základna1951 (1969) – 1992
– Intendanční sklad 21945 – 1951
– 9. intendanční sklad (9. sklad výstroje)1951 (1953) – 1954
– 1. okruhový výstrojní sklad (1. armádní výstrojní sklad)1954 (1958) – 1962
– Ústřední výstrojní sklad (1. okruhový výstrojní sklad)1962 (1969) – 1992
– pobočka 4. proviantního skladu1951 – 1953
– 15. sklad proviantu (1. okruhový sklad proviantu)1953 (1954) – 1957
– 4. armádní ženijní sklad1958 – 1969
– 2. pobočka 1. okruhového ženijního skladu1969 – 1992
– Výstrojní opravna1985 – 1992
– Vojenská nemocnice1945 – 1968
– 21. zdravotnický oddíl1961 – 1963
– Vojenská věznice1945 – 1947
– Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa)1951 (1954) – 1960
– Posádkové velitelství Josefov1945 – 1947
– Posádkové velitelství Jaroměř1945 – 1947
– Posádkové velitelství Josefov-Jaroměř1947 – 1949
– Posádkové velitelství (Posádková správa) Jaroměř1949 (1951) – 1992


Do roku 1949 se jednalo o dvě samostatné posádky. Následně se Josefov stal součástí města Jaroměře jako Jaroměř II – Josefov. Vzhledem ke skutečnosti, že od tohoto roku nebylo rozlišováno umístění vojenských útvarů v Josefově či Jaroměři, je uveden celkový přehled útvarů.


328. Jaké útvary byly dislokovány v Lipníku nad Bečvou? (odpovídá Pavel Minařík)

V Lipníku nad Bečvou byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– Posádkové velitelství1918-1939
– dělostřelecký pluk 531921-1932
– dělostřelecký oddíl 821933
– dělostřelecký oddíl 2581933-1938
– dělostřelecký pluk 141938-1939
– vozatajská eskadrona 81933-1939
– telegrafní prapor 61937-1939
– proviantní sklad 81935-1939
b) období 1945 až 1992
– Pěchotní (Vojenské) učiliště1949 (1957)-1958
– 312. kanonová dělostřelecká brigáda1958-1964
– 6. průzkumný dělostřelecký oddíl1960-1964
– Škola pro přípravu důstojníků dělostřeleckého průzkumu v záloze1961-1963
– 52. kabelosměrový (á) pluk (brigáda)1964 (1982)-1992
– 1. letecký stavební prapor1968-1969
– 2. okruhová základna PHM1969-1997
– 1. pobočka 2. okruhové základny PHM1969-1990
– 202. dopravní rota PHM1985-1992
– 2. smíšený pluk REB1991-1997


Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 1. výcviková základna spojovacího vojska (blíže viz „Představujeme útvary AČR).


327. Rád bych se dozvěděl něco více o útvarech dislokovaných ve VVP Jince (zvláště pak o útvaru VVP Jince, Velcí, Felbabka a Valdek). Dále by mě zajímalo, jestli byla ve VVP Jince dislokovaná jednotka, používající sovětskou 203 mm ShKH 2S7. (odpovídá Pavel Minařík)

Ve VVP Jince byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– Posádkové velitelství1928-1939
– Vojenský výcvikový tábor1928-1939
– dělostřelecký měřická náhradní rota1932-1933
– dělostřelecký měřický pluk 3311933-1939
b) období 1945 až 1992
– Dělostřelecký pluk 3101946-1947
– Škola důstojníků protitankového dělostřelectva v záloze1946-1947
– Dělostřelecký oddíl 3101947-1950
– Dělostřelecký oddíl 3201947-1950
– Tankový samohybný dělostřelecký pluk 3511949-1950
– 4.(9.) průzkumný prapor1950 (1955) -1958
– VVP Jinceod roku 1951
– 4. dělostřelecká divize1956-1962
– 321. těžká dělostřelecká brigáda1956-1962
– 4. automobilní rota1956-1962
– Automobilní opravna 4. dělostřelecké divize1956-1962
– 251. silniční prapor1964-1974
– 5. provozní pluk1961-1962
– 101. provozní prapor1962-1976
– 102. provozní prapor1962-1976
– 11. silniční prapor1974-1992
– 311. těžká dělostřelecká brigáda1980-1991
– 11. dělostřelecká základna1986-1989

Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 1. výcviková základna dělostřelectva (blíže viz „Představujeme útvary AČR).

Není v našich možnostech identifikovat dislokaci útvarů podle místních názvů, např. Felbabka či Valdek. Při umístění jednotlivých vojenských útvarů je vždy uváděn jen název posádky (Jince) a rovněž nejsou samostatně uváděny ani odloučené jednotky.

Ve VVP Jince nebyl trvale dislokován útvar používající 203 mm samohybný kanon 2S7.


326. Který útvar byl dislokován v posádce Litoměřice, Grabštejn v roce 1988? (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1988 byla v posádce Grabštejn dislokována Veterinární základna. V posádce Litoměřice se nacházela celá řada útvarů. Šlo o 51. ženijní brigádu, 91. pontonový pluk, 78. rádiové středisko, 79. rádiový prapor, Výcvikové středisko 7. radiotechnické brigády, Krajskou vojenskou ubytovací a stavební správu, Vojenský obvodový soud, Vojenskou obvodovou prokuraturu a Okresní vojenskou správu.


325. Můžete mi něco sdělit o strážním praporu VÚ 8585? (odpovídá Pavel Minařík)

Jednalo se o 101. provozní prapor Praha, předurčený ke strážnímu zabezpečení MNO. Útvar vznikl 1.9.1974 na základě původního 1. praporu 1. provozního pluku (VÚ 2503). Svoji činnost VÚ 8585 jako samostatný útvar ukončil na sklonku roku 1991, když se transformoval na 1. prapor 6. provozního pluku (VÚ 6660).


324. Máte informace o VÚ 8189 Mladkov? (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský útvar 8189 v Mladkově vznikl v březnu 1959. Jednalo se o V. muniční sklad, začleněný do složení 53. dělostřelecké základny Mikulovice ve Slezsku. V září 1969 proběhlo přejmenování útvaru na Odloučený muniční sklad 1 a nadřízeného velitelství na 1. výzbrojní základnu, přičemž krycí číslo obou útvarů (VÚ 8189) zůstalo beze změny. V listopadu 1992 došlo k převedení skladu do podřízenosti jiného velitelství a krycí číslo 8189 se přestalo používat.


323. V odpovědi na dotaz č. 113 je v posádce Brandýs nad Labem – Stará Boleslav uváděn mimo jiného i 310. ženijní strojní prapor v období září 1967 až srpen 1976. Prosím o objasnění: jak útvar vznikl, komu byl podřízen a co se s ním stalo? Existovaly v rámci ženijního vojska jednotky nazývané ženijní opevňovací prapory? V jakém časovém období a jak byly číslovány? (odpovídá Pavel Minařík)

310. ženijní strojní prapor tvořil součást 311. těžké dělostřelecké brigády. Nebyl tedy zařazen u ženijního vojska, ale v rámci dělostřelectva. Útvar byl předurčen zejména pro ženijní práce vykonávané ve prospěch palebných oddílů brigády, kterým byla i předána ženijní technika po zrušení praporu.

Ženijní opevňovací prapory tvořily součást ženijního vojska v letech 1977 až 1984. Náležely do složení 51., 1., 6. ženijní brigády. Jednalo se o 51. ženijní opevňovací prapor Litoměřice, 1. ženijní opevňovací prapor Pardubice a 6. ženijní opevňovací prapor Sereď. Zmíněné prapory vznikly 1.9.1977 reorganizací dosavadních strojních praporů a zanikly 31.10.1984, když byly transformovány na ženijní zatarasovací prapory.


322. Zajímal by mě rozdíl (rámcově) mezi tanky T-72M a T-72M1 zavedenými v ČSLA a jestli byly zavedeny i jiné modifikace tanku T-72 v ČSLA? (odpovídá Pavel Minařík)

Bojový tank T-72M1
Základní parametry, konstrukce, výstroj a vybavení této verze jsou z podstatné části shodné s typem T-72M. Vlastní modernizace zahrnovala především zdokonalení horního čelního pancíře korby a novou odlévanou věž z pancéřové oceli a keramických materiálů. Z dalších dílčích změn lze uvést úpravy pérování (hydraulické tlumiče), nosných kladek, příklopu řidiče, ventilátoru, napínacího zařízení kolejových pásů, krytu motorové přepážky aj.

Bojový tank T-72M
Konstrukce, základní výzbroj, vybavení i taktickotechnické parametry jsou shodné se základním typem T-72 s výjimkou dílčích úprav. Ty se projevily zejména ve zvýšení bojové hmotnosti o 500 kg a tím i ve snížení měrného výkonu ze 14 na 13,8 kW.t -1 a v nepatrném zvýšení měrného tlaku na půdu. Podařile se zvýšit počet nábojů ráže 125 mm z 39 na 44 kusů. Dále má tank zdokonalenou sedačku řidiče, nový noční optický pozorovací přístroj, zvýšenou ochranu proti zápalným látkám, boční ochranné štíty pojezdového ústrojí a nový zadýmovací systém, včetně zadýmovacích granátometů na čele věže.

V bývalé ČSLA byly zavedeny následující modifikace tanku T-72:
– T-72, tj. základní verze
– T-72 K, tj. velitelská úprava základní verze
– VT-72, tj. vyprošťovací úprava základní verze
– T-72 M, tj. modernizovaná verze
– T-72 MK, tj. velitelská úprava modernizované verze
– T-72 M1, tj. zdokonalená modernizovaná verze


321. Ve Vámi uváděné odpovědi č. 169 je nejvýše organizace motostřelecké čety. Měl by zajímala především motostřelecká rota. Tzn. jaké v ní byly čety a družstva kromě střeleckých – např. družstvo těžkých kulometů? (odpovídá Pavel Minařík)

Odpověď na Vaši otázku byste nalezl již při pozornějším čtení dotazu čís. 169. V 60. letech střeleckou rotu (přejmenovanou v roce 1963 na motostřeleckou rotu) kromě tří střeleckých (motostřeleckých) čet tvořily velitelské družstvo a četa doprovodných zbraní (kulometné družstvo se dvěma těžkými kulomety a tarasnicové družstvo s tarasnicemi T-21).

Vyzbrojení transportérů OT-64 koncem 60. let střeleckou věží s kulomety 14,5 mm a 7,62 mm a motostřeleckých družstev pancéřovkou RPG-7 vedlo ke zrušení čety doprovodných zbraní a motostřelecká rota se nadále skládala pouze ze tří motostřeleckých čet. Toto složení se nezměnilo ani po zavedení BVP-1/BVP-2.
Jedinou změnu, neuvedenou v odpovědi na dotaz čís. 169, představovalo zavedení 30 mm granátometu AGS-17 PLAMJA, zařazeného v letech 1978 až 1979 po dvou kusech u granátometného družstva motostřeleckých rot na OT-64.


320. Můžete mi přiblížit zbarvení a označování československých tanků T34 po roce 1945? (odpovídá Pavel Minařík)

Bohužel vzhledem k zaplavení archivních fondů poválečné čs. armády se nám Vámi požadované informace nepodařilo zjistit.


319. Bylo by možné zjistit jména velitelů Vojenské fakulty Vysoké školy železniční, která byla zřízena v roce 1952 v Praze? (odpovídá Pavel Minařík)

Dnem 1. září 1953 zahájila v Praze činnost Vojenská fakulta Vysoké školy železniční, která navázala na činnost Železniční fakulty Vojenské technické akademie, vytvořené v roce 1952 v Brně. Počínaje školním rokem 1958/1959 byla k Vojenské fakultě VŠŽ přičleněna i Vojenská katedra uvedené školy. K 1.11.1959 došlo ke změně názvu školy na Vysokou školu dopravní. Ve školním roce 1961/1962 se vojenská fakulta rozdělila na dvě části, přičemž jedna se přestěhovala do Žiliny a druhá společně s velením fakulty setrvala v Praze. V létě 1962 byla i zbývající část přesunula do Žilina a fakulta zde od školního roku 1962/1963 působila jako celek. V roce 1980 došlo k přejmenování školy na Vysokou školu dopravy a spojů.

Ve velení Vojenské fakulty VŠŽ (VŠD) se po dobu jejího působení v Praze vystřídali:

plk. Ing. Miroslav Dousek (nar. 1908 Kopidlno)1.10.1953 – 31.10.1956
plk. Ing. Otakar Gráf (nar. 1911)31.10.1956 – 30.8.1958
genmjr. Josef Petr (nar. 1907 Olomouc)30.8.1958 – 30.9.1962

318. Neviete alebo nemáte údaje o raketovom útvare Sovietskej armády, ktorý pôsobil v Komárne a bol súčasťou 166. gardového motostreleckého pluku. (odpovídá Pavel Minařík)

Součástí motostřeleckých pluků Střední skupiny vojsk byla pouze baterie PTŘS, vyzbrojená devíti vozidly BRDM-2 s PTŘS 9P133 Maljutka-P nebo 9K111 Fagot. V případě, že jednotka disponovala raketami země-země třídy LUNA-M, nejednalo se o součást motostřeleckého pluku, ale o samostatný útvar (tzv. samostatný raketometný oddíl, tj. oddíl vojskových raket), bezprostředně podřízený velitelství 30. motostřelecké divize. Zmíněné útvary ovšem byly v průběhu let 1988 až 1989 v rámci přechodu vševojskových divizí na „obrannou“ strukturu soustředěny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově.


317. V sobotním Právu (23.8.2003) je v článku „Šest dní svobodné televize“ fotografie sovětské tankové techniky. Na fotografii je rovněž vozidlo T 805 Zdrav, očividně patřící ČSLA. Toto vozidlo má invazní pruh. Máte informaci (existuje-li), že okupační vojska používala techniku ČSLA? 21. srpen 68 jsem zažil v Praze, viděl jsem, že v kolonách cizích vojsk byla čs. vozidla, ale civilní. (odpovídá Aleš Hottmar a Ivan Bouchal)

Na fotografii je skutečně automobil Tatra T-805 z výzbroje ČSLA ve zdravotnické modifikaci. Čs. výsostný znak na dveřích je docela dobře patrný, rovněž tak červený kříž na nástavbě. Zajímavý je bílý „invazní“ pruh na přední části kabiny řidiče, který je namalován „od ruky“, navíc z boku zcela chybí. Jediným možným vysvětlením je to, že vozidlo bylo někde zabaveno (pravděpodobně mimo kasárna ČSLA) během postupu SA na Prahu, nebo až přímo v Praze. Fotografie je údajně ze středečního dopoledne 21.8. 1968. Každopádně se jedná o zcela ojedinělý případ, kdy bylo „využito“ vozidlo ČSLA.

Mnohem více byly zabavovány automobily z civilního sektoru, především v prvních hodinách invaze v hlavním městě Praze. Kapacita transportních An-12 byla plně vytížena přepravou mužstva a bojových prostředků (ASU-85 apod.) a na dopravní prostředky již nezbývalo moc prostoru. Mezi nejčastěji zabavované automobily patřily typy Škoda Š-706 (tj. pozdější Liazka, přezdívaná někdy jako „Mates“), Praga S5 a jako perličku je možné uvést, že sověti v jednom případě „ukořistili“ i porouchanou Pragu RN, kterou táhl tank T-55.


316. Sháním informace o označovaní vojenské techniky podle útvaru. Např. na blatníku namalovaný obdélník s úhlopříčkami a vepsanou elipsou a číslem 23. Jde mi o princip, co z toho určuje druh jednotky (tanková, mechanizovaná, ženijní, pěší), co její úroveň (brigáda, prapor, pluk) atd. Má toto označování nějaký mezinárodní standart? (odpovídá Pavel Minařík)

Jedná se standardizované označení používané armádami členských států NATO. Systém kombinuje organizační stupeň a druh jednotky, společně s jejich číselným označením. Obdélník s příslušným „obrázkem“ určuje příslušnost k jednotlivým druhům vojsk. Na levé straně taktické značky je číslo útvaru, na pravé straně číslo nadřízeného velitelství a nad obdélníkem je uveden organizační stupeň.


Příklad – 23. mechanizovaný prapor 2. mechanizované brigády.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek