Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství

Věřte Nevěřte - logo rubriky

Věřte Nevěřte je název našich tvrzení měsíce. Rubrika byla v prosinci 2007 zrušena. Zůstalo zde ale 75 tvrzení. Jen na Vás záviselo, zda jste se přiklonili k pravdě nebo tápali ve smyšlenkách autorů vojenstvi.cz. Každý měsíc jsme pak na tomto místě uvedli výrok na pravou míru. Každý měsíc jste mohli hlasovat buď ve jménu pravdy, nebo se bohapustě mýlit.


„Špalíček pravdy“ pod procentuálním poměrem a počtem hlasujících graficky vyjadřuje zastoupení správných odpovědí a stojí vždy na straně skutečnosti. Věřte Nevěřte, věříte?
 

Archiv minulých let: 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Tvrzení měsíce prosince 2003:
Po únoru 1948 musela z důvodu údajné politické nespolehlivosti čs. armádu opustit více než polovina příslušníků velitelského sboru.
Pravda 81% (91) (22) 19% Lež

Čs. armádu po únoru 1948 skutečně opustila více než polovina důstojníků. Do května 1949 se jednalo o 10%, doúnora 1950 o 22,5% a do konce roku 1952 dalších 20%. Na konci tzv. očisty důstojnický sbor tvořili z 66,5% příslušníci, kteří se vojáky z povolání stali až po únoru 1948. Celkem z důvodů údajné politické nespolehlivosti muselo z armády odejít okolo 13.000 příslušníků velitelského sboru.
Tvrzení měsíce listopadu 2003:
Předpisy československé meziválečné armády umožňovaly mezi vojáky, kteří byli legionáři, tykání.
Pravda 90% (100) (11) 10% Lež

Tentokrát jsme Vám zřejmě položili příliš lehkou otázku a většinou jste si s ní hravě poradili. Předpisy čs. meziválečné armády skutečně umožňovaly mezi bývalými legionáři tykání, takže teoreticky mohl vojín oslovit generála „bratře“.
Tvrzení měsíce října 2003:
Někteří velitelé čs. armády plánovali počátkem října 1938 vojenský převrat s cílem odmítnout mnichovskou dohodu.
Pravda 92% (178) (15) 8% Lež

Po minulém výsledku jste dostali možnost napravit si reputaci a využili jste jí opravdu dobře. Někteří velitelé československé armády skutečně uvažovali počátkem října 1938 o mocenském zásahu s cílem zvrátit situaci. Jednalo se především o skupinu kolem velitele jihomoravské IV. armády generála Lva Prchaly, který se všemožně snažil zabránit odstoupení pohraničí Německu. Žádný z jeho plánů ale nepřekročil stádium úvah, takže zůstane navždy otázkou, zda opravdu šlo něco změnit nebo tyto snahy byly předem odsouzeny k nezdaru.
Tvrzení měsíce září 2003:
Největším bojovým vystoupením čs. armády v letech 1938 až 1939 bylo střetnutí s německou armádou 14. března 1939 v Místku.
Pravda 56% (106) (82) 44% Lež

Tvrzení měsíce potvrdilo známou zkušenost, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Tak dlouho nám říkali, že jsme v roce 1938 nebojovali, až tomu většina z nás uvěřila. Skutečnost je ovšem taková, že mnohé boje československé armády v roce 1938 střetnutí v Místku jednoznačně překonaly. Stačí připomenut boj o Vyšší Brod s několika desítkami sudetských Němců 28. 9. 1938, boj na Podkarpatské Rusi s několika stovkami maďarských záškodníků od 12. do 14. 10. 1938, boj s několika stovkami sudetských Němců o Moravskou Chrastovou 31. 10. 1938 nebo střet s několika jednotkami polské armády u Čadce 25. 11. 1938. V každé jiné zemi by se tyto akce staly součástí vojenských tradic, u nás jsme je prostě vymazali z paměti!
Tvrzení měsíce srpna 2003:
Ke střežení státní hranice používala Pohraniční stráž až do roku 1989 zátarasy napájené vysokým napětím a její výzbroj posilovaly tanky a samohybná děla.
Pravda 43% (60) (78) 57% Lež

Jen těsně jste rozeznali hranici mezi pravdou a fikcí. Ke střežení státní hranice používala Pohraniční stráž zátarasy napájené napětím 1000 voltů jen od roku 1950 do počátku 60. let a její výzbroj posilovaly tanky a samohybná děla pouze v letech 1966 až 1972. Je vidět, že řada z Vás zapomněla využít odpovědi na dotaz č. 77.
Tvrzení měsíce července 2003:
Nejvyšším československým armádním vyznamenáním v zahraničí za 2. světové války byl titul Hrdina ČSR.
Pravda 7% (9) (112) 93% Lež

Nejvyšším čs. vyznamenáním, kterým mohli být v letech 2. světové války oceněni příslušníci naší armády v zahraničí, byl "Čs. vojenský řád bílého lva Za vítězství", zřízený 9. února 1945. Titul "Hrdina ČSR" vznikl až v roce 1955. Za hrdinství na zahraničních bojištích 2. světové války jej získali arm. gen. Karel Klapálek (v roce 1968), kpt. Rudolf Jasiok, pplk. Josef Kholl, kpt. Vendelín Opatrný, kpt. František Vrána (všichni v roce 1969) a jeho trojnásobným držitelem se stal arm. gen. Ludvík Svoboda (1965, 1970, 1975).
Tvrzení měsíce června 2003:
Československá armáda do své výzbroje zavedla jaderné rakety již v polovině 50. let minulého století a předvedla je v roce 1957 na přehlídce v Tachově při příležitosti 530. výročí vítězství husitů nad křižáky.
Pravda 10% (16) (137) 90% Lež

Dnes jste nechybovali. Je vidět, že poctivě čtete Vaše Dotazy. Jak již bylo uvedeno v odpovědích čís. 23 a 151, Československo první operačně-taktickou raketu (R-170 SCUD A) dovezlo v roce 1961 a první taktickou raketu (R-30 Frog-3) v roce 1962. Zmíněné nosiče jaderných zbraní tudíž nemohly být předvedeny v roce 1957 na přehlídce v Tachově při příležitosti 530. výročí vítězství husitů nad křižáky.
Tvrzení měsíce května 2003:
Nejvyšších mírových početních stavů během své existence v letech 1918 až 1992 dosáhla československá armáda v létě 1938, když se připravovala na možné střetnutí s Německem.
Pravda 64% (123) (70) 36% Lež

Opět jste se nechali nachytat a většina z Vás neodpověděla správně. Československá armáda v létě 1938 sice čítala více než 200 tisíc mužů, nejvyšších mírových početních stavů za dobu její existence však bylo dosaženo na přelomu let 1952 až 1953. V souvislosti s očekávanou třetí světovou válkou počty čs. armády dosáhly téměř 300 tisíc osob. Zmírňování mezinárodního napětí ale umožnilo snížit počet vojáků, takže na přelomu let 1958 až 1959 jich v čs. armádě sloužilo necelých 185 tisíc.
Tvrzení měsíce dubna 2003:
Československá armáda po roce 1945 dovážela ze Sovětského svazu širokou škálu obrněné techniky, lehkými samohybnými děly SU-76 počínaje a plovoucím tankem PT-76 konče.
Pravda 25% (29) (88) 75% Lež

V tomto případě se nám podařilo nachytat Vás jak se říká na švestkách. Ze Sovětského svazu jsme skutečně dováželi rozmanitou techniku. Mezi ní bylo v 1. polovině 50. let zahrnuto nejen 71 lehkých samohybných děl SU-76, ale na přelomu 50. a 60. let i jeden plovoucí tak PT-76. Samohybná děla sloužila k vyzbrojení baterií samohybných děl u pěších pluků a plovoucí tank nás měl inspirovat při rekonstrukci sovětského obrněného transportéru BTR-50, který vznikl na podvozku PT-76. Výsledkem byl obrněný transportér OT-62 TOPAS. Většina z Vás tentokrát mířila těsně vedle, ale hranice mezi pravdou a smyšlenkou je skutečně tenká. Zmiňovanou techniku si můžete prohlédnout ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.
Tvrzení měsíce března 2003:
Stav branné pohotovosti státu, který byl v Československu vyhlášen 23. září 1938 v souvislosti s tzv. mnichovskou krizí, skončil až v únoru 1939.
Pravda 71% (69) (28) 29% Lež

Čím déle tato rubrika existuje, tím je obtížnější vás něčím překvapit. Většina z vás správně poznala, že jsme uvedli čistou pravdu. Stav branné pohotovosti státu, vyhlášený 23. září 1938, skutečně skončil posledním únorovým dnem roku 1939, tj. krátce před německou okupací. Nenechali jste se vyvést z míry tím, že československá vláda v roce 1945 v rámci tzv. teorie kontinuity s předmnichovskou republikou vyhlásila, že stav branné pohotovosti ze září 1938 trval nepřetržitě po celou druhou světovou válku a nařídila jeho ukončení k 31. prosinci 1945.
Tvrzení měsíce února 2003:
Prvními proudovými stíhačkami ze SSSR ve výzbroji československé armády byly MIGy-15.
Pravda 28% (50) (129) 72% Lež

Poválečné československé vojenské letectvo patří zřejmě mezi vaše oblíbená témata, neboť většina z vás nezaváhala a správně určila, jak to bylo. Slavné sovětské MiGy, které brázdily naše nebe několik desetiletí, skutečně nebyly prvními proudovými stíhačkami ze Sovětského svazu ve výzbroji československé armády. Již v roce 1949 jsem jako vzorek pro uvažovanou licenční výrobu obdrželi jeden proudový letoun Jak-17 (čs. označení S-100). V prosinci 1950 čs. armáda dále dostala 10 letadel Jak-23 (čs. označení S-101), doplněných později jedním strojem pro továrnu Aero. Teprve v roce 1951 naše letectvo získalo první letouny MIG-15 (čs. označení S-102).
Tvrzení měsíce ledna 2003:
Válečné lodě pod československou vlajkou svedly ve 20. století bitvu.
Pravda 54% (80) (68) 46% Lež

Vybrali jsme pro vás téma poněkud kuriózní a jak je vidět, nebyli jste si správnou odpovědí zcela jistí. Válečné lodě pod československou vlajkou skutečně svedly ve 20. století bitvu. Pochopitelně nešlo o klasické námořní střetnutí, jaké známe z první či druhé světové války. Vše se odehrávalo v roce 1918 na ruském jezeru Bajkal. Českoslovenští legionáři při obsazování bajkalských přístavů získali parníčky Sibirjak a Fedosia, které vyzbrojili čtyřmi houfnicemi a využili pro přepravu výsadku do týlu bolševických oddílů. Při zpáteční plavbě naše "bajkalská flotila" napadla obdobně vyzbrojeného protivníka v přístavu městečka Mysová (dnes Babuškin). Legionářským lodím se podařilo dvě z protivníkových plavidel potopit nebo těžce poškodit a třetí, vracející se do přístavu, se střetnutí raději vyhnulo.

Archiv minulých let: 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

 
TOPlist