1470. Zajímalo by mě, jaké vojenské útvary byly dislokovány ve Stodu u Plzně. Půjde zřejmě o historii z Rakousko-Uherska a naší první republiky. (odpovídá Pavel Minařík)
K dispozici máme pouze údaje o dislokaci čs. armády z let 1918 až 1939:
| – Posádková správa | 1920 – 1938 |
| – náhradní baterie horského dělostřeleckého pluku 8 | 1919 |
| – minometný pluk 351 | 1920 – 1924 |
| – 3. eskadrona jezdeckého pluku 4 | 1924 – 1925 |
| – 2. rota vozatajského praporu 1 | 1925 – 1933 |
| – vozatajská eskadrona 2 | 1933 – 1938 |
| – velitelství hraničářského praporu 6 | 1938 |
1469. Chtěl bych Vás požádat o sdělení, kde se v době zářijové mobilizace 1938 nacházel dělostřelecký oddíl 82, případně jeho 2. baterie. (odpovídá Pavel Šrámek)
Dělostřelecký oddíl 82 byl součástí jezdecké brigády 2. rychlé divize. Tato rychlá divize se po 13. 9. 1938 soustředila v prostoru Olomouc – Litovel, po 23.9. se přesunula do prostoru Slavkov u Brna a 28.9. pak do prostoru Želetava – Jaroměřice – Moravské Budějovice. Počátkem října 1938 byla znovu přemístěna, a to do prostoru Olomouc – Šternberk. Dne 4.10. se dělostřelecký oddíl 82 nalézal v okolí Přáslavic.
1468. Potřeboval bych informace o lehkém objektu vz. 37. (odpovídá Pavel Šrámek)
Tento pevnostní objekt se stavěl v letech 1937 a 1938 v počtu asi 9 tisíc kusů na celém území Československé republiky. Dělil se na pět hlavních typů (A a B měly 2 střílny, C, D a E měly 1 střílnu) a četné podtypy. Tloušťka jeho stěn (čelní stěna 80cm, strop 60 cm) zajišťovala odolnost proti střelám do ráže 10 cm, u zesíleného provedení (čelní stěna 120 cm, strop 100 cm) proti střelám do ráže 15 cm. Jako výzbroj se používaly lehké nebo těžké kulomety. Další informace naleznete v publikacích o opevnění, např. „Československá zeď“ z roku 1993, „Československé opevnění 1935-1938“ z roku 1998 nebo „Val na obranu republiky“ z roku 2005.
1467. V návaznosti na Vaší odpověď na otázku č. 1381 zasílám doplňující otázky: a) Jaké byly předpokládané tabulkové stavy jednotlivých vozatajských kolon? b) Jaký byl předpoklad (skutečnost) přidělení těchto kolon k jednotkám v nástupní sestavě? (odpovídá Pavel Šrámek)
Viz odpověď na dotaz č. 1338. Dodatečně se nám podařilo zjistit počty vozatajských kolon 7 a 8 u 4. divize, které měly 2 důstojníky, 96 mužů, 146 (148) koní a 67 vozů.
1466. Můžete uvést složení pěšího pluku 28 (prapory, roty atd.) a velení pluku v době mobilizace? Popřípadě, které jednotky pluku se podílely na obsazení opevnění přímo v Berouně? Jakou úlohu zastával v době mobilizace berounský pěší pluk 38? (odpovídá Pavel Šrámek)
Pěší pluk 28 tvořilo velitelství, zákopnická rota, spojovací rota, minometná rota, kanonová rota, I. prapor (1. až 4. pěší rota), II. prapor (5. až 8. pěší rota) a III. prapor (9. až 12. pěší rota). Velitelem pluku byl plukovník pěchoty František Smejkal. Viz též odpověď na dotaz č. 1458, kde je i odkaz na příslušnou publikaci. Pěší pluk 38 byl za mobilizace součástí Skupiny 2 s velitelstvím v Želetavě a nalézal se v prostoru Dačice – Budeč.
1465. Rád bych se zeptal na dostupné informace, který obrněný vlak použil Šnejdárek při sedmidenní válce proti vojsku Latinika v lednu 1919, kde byl vlak nasazen a popřípadě, kde vlak putoval i po této válce. (odpovídá Pavel Šrámek)
Z údajů publikovaných v knize Vladimíra Franceva „Československé tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny 1918-1939“ vyplývá, že šlo o improvizovaný obrněný vlak postavený v prosinci 1918 v Brně a nazvaný „Pancéřový vlak Brno“. Po „sedmidenní válce“ zůstal v Těšíně a po jeho vyklizení se stáhl do Ostravy, v srpnu 1919 zajišťoval trať Frýdek – Těšín – Jablunkov. V Ostravě zůstal do prosince 1920, kdy byl zrušen.
1464. Zajímá mě vojenská historie města Jindřichův Hradec. (odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík)
V posádce Jindřichův Hradec byly v letech 1918 až 1939 dislokovány následující útvary čs. armády:
| – posádkové velitelství | 1918 – 1939 |
| – okrskové velitelství | 1919 – 1920 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 75 | 1918 – 1919 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 36 | 1919 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 71 | 1919 |
| – pěší pluk 29 | 1920 – 1939 |
| – dělostřelecký pluk 105 | 1920 |
| – 1. baterie dělostřeleckého pluku 102 | 1926 – 1927 |
| – III. oddíl dělostřeleckého pluku 5 | 1927 – 1938 |
| – náhradní eskadrona dragounského pluku 10 | 1918 – 1920 |
| – 4. eskadrona jezdeckého pluku 9 | 1920 – 1926 |
| – pobočka zbrojnice | 1919 – 1920 |
| – vojenské skladiště látek výbušných | 1920 – 1921 |
| – odbočka divizní zbrojnice 5 | 1921 – 1923 |
| – posádková nemocnice | 1919 – 1927 |
| – vojenská evidence koní | 1919 – 1922 |
| – vojenský správce tovární skupiny 32 | 1918 – 1920 |
| – doplňovací okresní velitelství | 1918 – 1939 |
| – zeměbranecké doplňovací okresní velitelství | 1918 – 1919 |
Z okresu Jindřichův Hradec byl také od svého založení v roce 1860 doplňován pěší pluk 75 rakouské (od r. 1867 rakousko-uherské) armády. Ve městě se plukovní velitelství ale nacházelo pouze v letech 1882 až 1885, 1895 až 1906 a 1910 až 1912. Po jeho odchodu zde zůstal pouze jeden z polních praporů a náhradní prapor, který v něm působil až do konce 1. světové války. V Jindřichově Hradci byly dislokovány i jiné rakouské útvary, např. v letech 1912 až 1914 se jednalo o I. prapor pěšího pluku 88, v letech 1906 až 1910 o myslivecký prapor 22, od roku 1906 o náhradní kádr dragounského pluku 10, v letech 1894 až 1899 o IV. prapor zeměbraneckého pěšího pluku 8 a od roku 1899 o III. prapor zeměbraneckého pěšího pluku 29.
Na období po roce 1945 Vám bude odpovězeno samostatně.
1463. Můžete napsat, jaké velké manévry československé armády proběhly v letech 1935 až 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)
V roce 1935 proběhly troje manévry, od 20. do 22.8. na západním Slovensku, koncem srpna na východním Slovensku a od 3. do 6.9. ve středních Čechách. V roce 1936 proběhly dvoje manévry, od 21. do 24.8. ve východních Čechách a od 2. do 5.9. na středním Slovensku. V roce 1937 se konaly opět troje manévry, od 17. do 19.8. na středním Slovensku, od 24. do 26.8. na střední Moravě a od 31.8. do 2.9. v jižních Čechách. V roce 1938 už žádné manévry neproběhly.
1462. Narazil jsem na informaci, že čs. armáda měla v zářijové mobilizaci stavět 4 skupiny (1. v severozápadních Čechách, 2. v jižních Čechách, 3. a 4. na Vltavě). Jaké bylo jejich složení? Jak byly během zářijové mobilizace naplněny tankové jednotky (jednotka/počet tanků)? (odpovídá Pavel Šrámek)
Podle plánů se sice počítalo s vámi uváděnými čtyřmi skupinami, za mobilizace se však vytvořily jen tři, když místo Skupiny 3 a 4 vznikla pouze Skupina 4. Složení Skupiny 1 (velitelství Rakovník) najdete v odpovědi na dotaz č. 1078. Skupinu 4 (velitelství Benešov) tvořily pěší pluky 205, 206, 207, 208, dělostřelecké baterie 205, 206, 207 a telegrafní roty 151 a 152, přičemž pěší pluk 207 byl předán VI. sboru a dělostřelecká baterie 207 ke Skupině 4 nedorazila. Skupina 2 (velitelství Želetava) se skládala převážně z útvarů mobilizované 1. divize (pěší pluk 38, dělostřelecký pluk 1, smíšený přezvědný oddíl 1, ženijní rota 1, telegrafní prapor 1), které doplnily pěší útvary původně zajišťující jihomoravskou hranici (pěší pluk 31 složený z I/31, II/31 a IV/24. pěšího praporu a hraničářský pluk 3 složený z hraničářského praporu 3 a strážních praporů XXXVI a XXXVII). Viz též odpověď na dotaz č. 41 a 101.
Pokud jde o počty tanků koncem září 1938, prapor lehkých tanků 2 (1. rychlá divize) měl 38 tanků, prapor lehkých tanků 3 (2. rychlá divize) měl 40 tanků, prapor lehkých tanků 7 (4. rychlá divize) měl 36 tanků a prapor lehkých tanků 8 (4. rychlá divize) 37 tanků. U praporu lehkých tanků 1 (II. sbor) přesný počet tanků neznáme, ale byl určitě obdobný jako u ostatních praporů. Rota lehkých tanků 3. rychlé divize měla 16 tanků. Čety lehkých tanků u smíšených přezvědných oddílů divizí a hraničních oblastí měly po 3 tancích. Viz též odpověď na dotaz č. 38.
1461. V seznamu materiálu čs. armády z roku 1938 je na Vašich stránkách uváděno množství chemického materiálu, např. 85 tun yperitu. Počítala snad čs. armáda s nasazením bojových plynů?(odpovídá Pavel Šrámek)
Československá armáda nevylučovala, že by chemické zbraně mohl případně použít její protivník, a připravovala se jak na obranu před nimi, tak na jejich aktivní nasazení. Podrobnosti naleznete v obsáhlém článku „Byla chemická válka v září 1938 reálná?“ otištěném v časopise Historie a vojenství, 5/1995. Viz též odpověď na dotaz č. 1140.
1460. Mohli byste mi prosím odpovědět na otázku, kdo založil československá vojska v 1. světové válce, kdy a kde vznikly? (odpovídá Pavel Šrámek)
Počátky československého vojska za 1. světové války se kladou do Ruska a Francie, kde v roce 1914 založili zde se nacházející čeští občané vojenské dobrovolnické formace, které měly bojovat po boku ruské a francouzské armády. Blíže viz dvoudílná studie o československých legiích, kterou naleznete na našem webu v části „Předválečná armáda – Studie a materiály“.
1459. V prosinci 1915 byl dislokován z Haliče na Zábřežsko 19. zeměbranecký regiment, v jedné kronice, zřejmě nesprávně, označený za 19. pěší pluk. V srpnu 1916 byli vojáci tohoto regimentu přemístěni na Uničovsko a Mohelnicko a na Zábřežsko přišli ze Šumperka a okolí vojáci 95. pěšího regimentu (původně posádkou ve Stanislavi). Z kterého posádkového města v Haliči 19. zeměbranecký regiment pocházel, než byl na severozápadní Moravu dislokován po obsazení východní Haliče ruskou armádou? (odpovídá Pavel Minařík)
Zeměbranecký pěší pluk 19 byl před I. světovou válkou dislokován ve Lvově (dobově: Lemberg). Podléhal 85. zeměbranecké pěší brigádě (Lvov) a vznikl v roce 1889 na základě původních samostatných zeměbraneckých pěších praporů 63 (Lemberg), 64 (Žolkiew), 67 (Zloczow) a 71 (Tarnopol), vytvořených v roce 1869. V roce 1915 se s největší pravděpodobností jednalo pouze o přemístění náhradního praporu, protože pluk byl nasazen na frontě.
1458. Které jednotky obsazovaly v době mobilizace v r. 1938 opevnění v prostoru Berouna a Nižbora (Nové Huti), a které jednotky zajišťovaly jeho střežení před mobilizací a který útvar byl v této době umístěn v Berounských kasárnách? (odpovídá Pavel Šrámek)
Střežení opevnění na Berounsku zajišťovali příslušníci pěšího pluku 38 z Berouna. Dne 23. května 1938 Beroun opustilo velitelství pluku, I. a II. prapor, takže zde zůstal III. prapor a náhradní prapor. V době mobilizace v září 1938 obsazoval objekty opevnění na Berounsku nejprve pěší pluk 28, počátkem října ho pak nahradil pěší pluk 203. Další podrobnosti naleznete v dvoudílné práci Radana Láška „Opevnění z let 1936-1938 v okolí Prahy“, která vyšla v roce 2003.
1457. Dobrý den, 15.3.2009 byl uveden v ČT film „Neporažená armáda“ (1938) z prostředí Vojenské akademie v Hranicích. Z filmu vyplynulo, že na akademii nastupovali (dle filmu) např. četař, podporučík, poručík apod. po zařazení na akademii bylo zřejmé, že nepoužívali své (původní) hodnosti, ale označovali se jako „vojenský akademik“ a dvěma páskami na nárameníku. Prosím o sdělení, jak to bylo s jejich původními hodnostmi. Obdrželi je zpět např. při neukončení školy a návratu zpět k útvaru? Případně, jak bylo (ve filmu) možné, že na VA nastoupil již poručík a kde k té hodnosti mohl bez VA přijít (pokud nebyl záložní). Případně uvítám nějaké další informace o vojenském školství za 1. republiky. (odpovídá Pavel Šrámek)
Do Vojenské akademie v Hranicích se přijímali žadatelé z řad důstojníků zbraní v záloze, absolventů vyšších středních škol, i když neabsolvovali školu pro důstojníky v záloze, ale vykonávali aspoň 14 měsíční vojenskou službu, za určitých podmínek též rotmistři z povolání a délesloužící poddůstojníci zbraní. Ve Vojenské akademii pak všichni byli vojenskými akademiky bez ohledu na původní hodnost. Při neukončení školy se vraceli zpět s původní hodností, kterou měli před přijetím.
Pro další informace si zkuste sehnat sborník „Vojenská akademie Hranice na Moravě 1920-1990“ z roku 1991.
1456. Zajímal by mě životopis italského generála Luigi Giuseppe Piccioneho, velitele italské vojenské mise při vzniku ČSR a dále generála Usmara Somona, náčelníka štábu gen. Pellé. Díky (odpovídá Pavel Šrámek)
Generál Luigi Giuseppe Piccione (1866-1942) byl za 1. světové války náčelníkem štábu divize a sboru, v roce 1917 byl přidělen k vrchnímu velitelství italské armády. V roce 1918 se stal velitelem 5. pěší divize, později náčelníkem štábu 7. armády. O konce října 1918 velel československé divizi v Itálii, kterou v listopadu reorganizoval na Čs. armádní sbor v Itálii. Po vzniku Československa působil jako náčelník italské vojenské mise a vrchní velitel československé armády na Slovensku, v červnu 1919 se vrátil do Itálie, kde byl velitelem divize a později velitelem sboru. Životopis generála Usmara Somona k dispozici nemáme.