50

750. Jaké bylo složení ministerstva obrany v době přijetí útočného plánu na Lyon?

Struktura a personální obsazení Ministerstva národní obrany ČSSR a Generálního štábu ČSLA byly v říjnu 1964, kdy byl schválen „Plán použití Československé lidové armády v době války“, následující:

Ministr národní obranyarm. gen. Bohumír Lomský
– náměstek ministra národní obranygenplk. Vladimír Janko
– náčelník GŠ ČSLAarm. gen. Otakar Rytíř
* první zástupce náčelníka GŠ ČSLAgenpor. Ladislav Kolovratník
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro organizační věcigenpor. František Sedláček
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro materiálně technické věcigenpor. Miroslav Šmoldas
* náčelník operační správygenpor. Václav Vitanovský
* náčelník zpravodajské správygenmjr. Oldřich Burda
* náčelník organizační a mobilizační správygenmjr. Josef Hrbáček
* náčelník spojovacího vojskagenmjr. Stanislav Odstrčil
* náčelník správy materiálního plánovánígenmjr. Bohumil Špaček
* náčelník správy ústředního plánováníplk. Vojtěch Srovnal
* náčelník správy pro zahraniční stykygenmjr. Rudolf Babka
– náměstek ministra pro PVOS a letectvogenpor. Josef Vosáhlo
* náčelník vojska protivzdušné obranygenmjr. Vlastislav Raichl
– náčelník dělostřelectvagenpor. Karel Blatenský
– náčelník ženijního vojskaplk. Ing. Štěpán Romočuský
– náčelník chemického vojskaplk. Ing. Ludvík Ondrůj
– náčelník správy bojové přípravygenmjr. Karel Kučera
– náčelník tankové a automobilní službyplk. Ing. Bohuslav Kotlan
– náčelník hlavního týlu – náměstek ministragenmjr. Martin Dzúr
* náčelník štábu hlavního týluplk. Josef Mikulec
* náčelník výstrojní správyplk. Ing. František Roubal
* náčelník proviantní správyplk. Ing. Pavol Ríša
* náčelník zdravotnické správygenmjr. MUDr. Josef Praveček
* náčelník správy vojenské dopravyplk. Ing. Vladimír Šťastný
* náčelník správy PHMplk. Jaroslav Kladiva
– náčelník stavebního a výrobního úsekugenpor. Ferdinand Svoboda
* náčelník ubytovací a investiční správyplk. Ing. Josef Polanský
– náčelník hlavní politické správygenpor. Václav Prchlík
– náčelník kádrové správyplk. Josef Širůčka
– náčelník správy vojenského školstvíplk. Josef Brož
– náčelník finanční správyplk. Ing. Viktor Šurka
– náčelník správy vojenských soudůplk. JUDr. Zdeněk Číhal

749. Uveďte historický přehled vojenských útvarů dislokovaných v Písku od dob Rakouska-Uherska do zániku posádky v r. 2004. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Písek se v letech 1869 až 1899 nacházel Böhmisches Landwehr-Bataillon Nr. 27 (47) a v říjnu 1899 ho nahradil Böhmisches Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28. Historie obou útvarů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 631. V předcházejících letech se zde střídaly jednotlivé polní prapory různých pěších pluků. Od roku 1854 v Písku sídlilo Doplňovací okresní velitelství č. 11, které mělo za úkol organizovat odvody branců a jejich odesílání ke stanoveným vojenským útvarům, zejména však k Böhmisches Infanterie-Regiment Nr. 11, jehož náhradní prapor byl rovněž dislokován v uvedené posádce. Zmíněný útvar byl nejstarším pěším plukem rakousko-uherské armády a vznikl již v roce 1629. V roce 1899 se v posádce rovněž vytvořilo Zeměbranecké okresní doplňovací velitelství (Landwehr-Ergänzungsbezirks-Commando Nr. 28 Pisek) a Domobranecké okresní velitelství (Lansturmbezirks-Commando Nr. 28 zu Pisek).

V letech 1918 až 1938 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády:
– velitelství 18. pěší brigády1919
– velitelství 10. pěší brigády1920 – 1937
– Posádkové velitelství1918 – 1939
– náhradní prapor pěšího pluku 111919
– náhradní prapor střeleckého pluku 281919
– pěší pluk 111920 – 1939
– horský pěší pluk 41920
– XI. horský prapor1920
– hraničářský prapor 41933 – 1939
– náhradní eskadrona jezdeckého střeleckého pluku 61918 – 1919
– detašované správní oddělení zemské zbrojnice1928 – 1936
– odloučený zbrojní sklad Ústřední zbrojnice1937 – 1939
– Posádková nemocnice1920 – 1929
– Vojenský správce tovární skupiny1918 – 1920
– Doplňovací okresní velitelství1918 – 1939
– Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství1918 – 1919
– Domobranecké doplňovací okresní velitelství1918 – 1921

V letech II. světové války se zde nacházel 3. prapor vládního vojska (dvě odloučené roty byly dislokovány v Týnu nad Vltavou), respektive od května 1944 pouze jeho náhradní rota.

V letech 1945 až 1992 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády:
– Doplňovací okresní velitelství1945 – 1949
– Posádkové velitelství1945 – 1949
– velitelství 16. pěší divize1945
– spojovací prapor 161945
– dělostřelecký oddíl 16 (66)1945 (1945) – 1945
– pěší pluk 11 (velitelství, III. prapor a náhradní prapor)1945 – 1948
– III. prapor a náhradní prapor pěšího pluku 111948 – 1950
– 2. ženijní brigáda (velitelství, II. a IV. prapor, náhradní prapor)1946 – 1947
– 2. ženijní pluk1947 – 1950
– velitelství 2. pěší brigády1948
– velitelství dělostřeleckého pluku 10 (se spojovací baterií)1948
– rota VKPL 21948
– Okresní vojenské (á) velitelství (správa)1951 (1954) – AČR
– Posádková správa1951 – 1992
– velitelství II. sboru1948 – 1950
– velitelství 2. armádního (střeleckého) sboru1950 (1955) – 1956
– 22. spojovací prapor1950 – 1956
– 22. ženijní prapor1950 – 1956
– 42. dělostřelecký pluk1950 – 1956
– 97. raketometný oddíl1951 – 1956
– 42. protitankový oddíl1951 – 1956
– 42. protiletadlový (dělostřelecký) oddíl1951 (1955) – 1956
– velitelství 9. tankové divize1958 – 1969
– 9. průzkumná (ý) rota (prapor)1962 (1966) – 1969
– 14. tankový pluk1958 – AČR
– 104. mechanizovaný pluk1956 – 1958
– 362. dělostřelecký pluk (oddíl)1956 (1961) – 1967
– 362. dělostřelecký pluk1967 – 1969
– spojovací baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize1958 – 1960
– velitelská baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize1960 – 1961
– 9. průzkumná dělostřelecká baterie1961 – 1967
– 9. protiletadlový oddíl (pluk)1956 (1960) – 1961
– 9. protiletadlový oddíl1961 – 1969
– 9. četa PVO1961 – 1967
– 9. spojovací prapor1958 – 1969
– 4. (9.) ženijní prapor1950 (1955) – 1958
– 4. rota chemické ochrany1958 – 1964
– 4. (9.) zdravotnický prapor1958 (1991) – 1992
– 9. sklad zdravotnického materiálu1992 – AČR
– Automobilní škola 9. tankové divize1958 – 1961
– 54. automobilní rota (prapor)1958 (1961) – 1984
– 9. prapor materiálního zabezpečení1983 – AČR
– 9. divizní dělostřelecká dílna1961 – 1967
– 9. vrtulníková letka1965 – 1969
– velitelství 9. tankové divize1992 – AČR
– 9. spojovací prapor1992 – AČR
– 9. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu1991 – AČR
– 9. baterie PVO1991 – AČR
– velitelství 4. armády1969 – 1991
– 4. spojovací letka1969 – 1974
– 4. provozní prapor1969 – 1991
– 4. spojovací středisko1969 – 1992
– 4. radiační středisko1969 – 1992
– 4. armádní topografický odřad1978 – 1992
– 4. výpočetní středisko1969 – 1991
– 2. (1.) spojovací pluk1969 (1991) – 1992
– 1. spojovací brigáda1992 – AČR
– 6. radioreleový kabelový prapor (24. spojovací pluk dálkových spojů)1981 (1988) – 1991
– 47. automobilní prapor1961 – 1978
– 27. automobilní pluk1978 – 1985
– 43. automobilní prapor1985 – 1992
– 34. pojízdná spojovací opravna1981 – 1992
– 104. letka bezpilotních průzkumných prostředků1987 – AČR
– ženijní sklad 21945 – 1950
– 1. ženijní sklad1950 – 1954
– 1. (okruhový) sklad ženijní munice1950 (1954) – 1955
– 9. zdravotnický oddíl1961 – 1963
– Krajský vojenský soud1948 – 1949
– Vojenský prokurátor1948 – 1949
– Vojenská věznice1948 – 1951
– Nižší vojenský soud1950 – 1951
– Nižší vojenský prokurátor1950 – 1951
– Vojenský obvodový soud1959 – 1966
– Vojenský obvodový prokurátor1959 – 1966
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

748. Jaké jednotky byly v minulosti dislokovány v posádce Jemnice? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Jemnice byly dislokovány následující útvary čs. armády:
a) v letech 1918 až 1939
– Posádkové velitelství1937 – 1939
– IV. prapor pěšího pluku 241937 – 1939
b) v letech 1945 až 1992
– 1. pevnostní prapor 8. pevnostní brigády1952 – 1955
– nezjištěno1955 – 1957
– velitelství 1. technického pluku1957 – 1960
– 6. raketometný oddíl1960 – 1961
– Automobilní škola 4. tankové divize1960 – 1961
– velitelství 3. automobilní brigády1961 – 1966
– 6. dělostřelecký oddíl (pluk)1961 (1967) – 1990
– 6. sklad dělostřeleckého materiálu1990 – 1992

747. Rád by som sa opýtal, aké vojská boli dislokované v meste Komárno od roku 1945 do roku 2000? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Komárno byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:
– II. prapor pěšího pluku 71945 – 1950
– 4. ženijní brigáda (velitelství, I. a II. prapor, náhradní prapor)1945 – 1946
– II. a V. prapor 4. ženijní brigády1946 – 1947
– III. prapor 4. ženijního pluku1947 – 1950
– ženijní prapor 181949 – 1950
– 21. ženijní prapor1950 – 1956
– 92. pontonový prapor1956 – 1968
– 52. pontonový pluk1958 – 1968
– 2. prapor pásových samohybných soulodí1967 – 1968
– 9. ženijní rota (prapor)1950 (1951) – 1953
– 9. ženijní prapor1954
– 6. ženijní rota (prapor)1956 (1956) – 1958
– 54. pomocný technický prapor1950 – 1954
– 63. pomocný technický prapor1951 – 1952
– 68. pomocný technický prapor1952 – 1954
– 68. technický prapor1954 – 1956
– 157. mostní prapor1956 – 1957
– 3. technický pluk1957 – 1958
– Radarový vlak1951

V říjnu 1968 čs. armáda posádku Komárno uvolnila pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk.


746. Můžete mi sdělit bližší informace o vojenských útvarech v Sušici, kasárna Pod kalichem? Jedná se o kasárna ČSLA, roky 1986-1989. (odpovídá Pavel Minařík)

V letech 1986 až 1989 se v posádce Sušice nacházely velitelství 2. motostřelecké divize (VÚ 2493), 4. spojovací prapor (VÚ 8186) a 2. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu (VÚ 5352).


745. Rád bych se dozvěděl nějaké podrobnosti o službě PT prostředků 9P122 a 9P133 na podvozku BRDM-2 u ČSLA. Je známo, kdy je armáda obdržela, v jakém počtu a kde byly umístěny? Jsou ve službě i v současnosti? (odpovídá Pavel Minařík)

V letech 1975 až 1989 bývalá ČSLA zavedla BRDM-2 s PTŘS Maljutka-P (9P133) do výzbroje následujících útvarů:
– motostřelecké pluky 20., 19. a 2. motostřelecké divize (9 baterií o 9 vozidlech),
– motostřelecké pluky 1., 9. a 4. tankové divize (3 baterie o 9 vozidlech),
– motostřelecký pluk na BVP 15. motostřelecké divize (1 baterie o 9 vozidlech),
– protitankové oddíly 20., 19. a 2. motostřelecké divize (3 baterie o 9 vozidlech),
V souhrnu se jednalo o 16 baterií se 144 vozidly. Další vozidla se nacházela u vojenských škol a výcvikových útvarů (cca 10 ks).
V současné době uvedená vozidla již ve výzbroji AČR nejsou uváděna (viz www.army.cz).


744. Prosím o upřesnění od kdy do kdy působily v sestavě vševojskového svazku následující útvary, resp. do jaké organizační formy se později transformovaly, případně zda se staly součástí jiného útvaru svazku. (odpovídá Pavel Minařík)

– divizní lazaret
(listopad – prosinec 1950 až 1.6.1954, reorganizovány na zdravotnické prapory),
– divizní sklady
(vyčleněny z velitelství svazku při přechodu na typovou organizační strukturu, tj. postupně v letech 1974 až 1980, sloučeny s automobilním praporem do nově vytvářených praporů materiálního zabezpečení 31.10.1983),
– automobilní škola „n.“ divize
(1.11.1953 až 1.9.1961, sloučena s automobilní rotou do nově vytvořeného automobilního praporu),
– divizní hudba
(listopad – prosinec 1950 až 1.10.1960, včleněna do velitelství divize),
– průzkumná dělostřelecká baterie
(1961 až 1967, včleněna do dělostřeleckého pluku),
– četa PVO
(1961 až 1967, včleněna do protiletadlového oddílu).


743. Zajímala by mně historie a dislokace hloubkového průzkumu v ČSLA. (odpovídá Pavel Minařík)

Hloubkový průzkum byl v bývalé ČSLA zastoupen:
– jednotkami hloubkového průzkumu u divizních průzkumných praporů (od roku 1963 četa a od roku 1969 rota, blíže viz odpověď na dotaz čís. 154 a 589, dislokace průzkumných praporů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 524),
– výsadkovými průzkumnými rotami vševojskových armád (v letech 1965 až 1969, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
– údernou výsadkovou rotou výsadkového praporu 71 ( v letech 1947 až 1952, blíže viz kniha „Červené barety“),
– výsadkovou průzkumnou četou (od roku 1952) a výsadkovou průzkumnou rotou (od roku 1957) 22. výsadkové brigády,
– 22. výsadkový průzkumný prapor (v letech 1959 až 1959, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
– 7. výsadkovým plukem (v letech 1961 až 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90)
– a částí jednotek 22. výsadkového pluku (od roku 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90).

Informace o hloubkovém průzkumu můžete získat z knížky pana Jiřího Šolce „Červené barety“ a z knihy Michala Koníčka, Petra a Pavla Blahoutových, doplněné fotografiemi Jiřího Plzáka „Výsadkáři a průzkumníci čs. a české armády 1945-1999. Výstroj a výzbroj“ nebo na stránkách www.military.cz v části „Nášivky speciálních, průzkumných a výsadkových jednotek, útvarů a zařízení AČR, ČSA a ČSLA“.


742. Zajímá mě organizace a tabulkové početní stavy motostřeleckého praporu (případně i pluku) a stavy techniky (včetně podpůrných mechanismů – přepravní, opravárenské a zásobovací vozy, GAZy a UAZy, …). Totéž u tankového praporu/pluku. (odpovídá Pavel Minařík)

Organizace motostřeleckého a tankového praporu i pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 280.

Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového pluku tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:

ukazatelmsp na BVPmsp na OTtp
počet osob1 6901 750920
ST-54/55404094
BVP97414
OT-642611920
OT-65/BRDM-2182115
OT-810030
BRDM-2 s PTŘS990
PLdvK444
PLRK (S-1, S-10)444
122 mm ShH1800 (u 1. td 12)
122 mm H0180
130 mm RM6618 (u 1. td 0)
82 mm BzK na OT0180
MT116
VT555
AM440
MC343619
AO14207
AN130151105

Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového praporu u motostřeleckých a pluků tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:

ukazatelmsp na BVPmsp na OTtp
počet osob374436164
ST-54/550031
BVP3100
OT-646373
OT-65121
OT-810010
130 mm RM220
82 mm BzK na OT060
MC453
AO110
AN161915

Pozn.:
ST – střední tank, BVP – bojové vozidlo pěchoty, OT – obrněný transportér, PLdvK – protiletadlový dvojkanon, PLRK – protiletadlový raketový komplet, ShH – samohybná houfnice, H – houfnice, RM – raketomet, BzK – bezzákluzový kanon, MT – mostní tank, VT – vyprošťovací tank, AM – automobil mostní, MC – motocykl, AL – automobil osobní, AN – automobil nákladní


741. Dovoluji si doplnit některé odpovědi na dotazy:
– Odpověď 23: objekt Hazlov-Pata využívala na počátku 70-tých let sovětská jednotka radiového průzkumu.
– Odpověď 119: Milíře u Tachova, mimo vidové hlásky zde byla i radiová rota, kde byla až po r. 1971 dislokovaná i sovětská jednotka. V letech 1968-1971 neměly sovětské jednotky přístup na radiové roty umístěné v hraničním pásmu, např. na radiovou rotu Tišina.
– Odpověď 364: organizace jednotek radiového průzkumu odpovídá stavu po reorganizaci v r. 1977, předtím byly tyto jednotky v pravomoci jednotlivých průzkumných praporů – Cheb, Podbořany ap. 
(odpovídá Pavel Minařík)

Děkujeme za upřesnění. Nicméně v případě doplňku k odpovědi č. 364 se domníváme, že před rokem 1977 tyto jednotky nepatřily průzkumným útvarům vševojskových svazků, ale 7. radiotechnickému pluku nebo 7. spojovacímu (radiovému) pluku. U divizních průzkumných praporů se radiotechnické roty vytvořily v roce 1966, formou rozšíření stávající radiové skupiny (zřízené v roce 1963), a v jejich organizaci přetrvaly i po roku 1977 (v průběhu postupného přechodu na typovou strukturu došlo pouze k jejich reorganizaci na roty radiového a radiotechnického průzkumu).


740. Rad by som sa dozvedel nieco o genmjr. Jozefovi Kováčikovi. Su mi zname len skutocnosti uvedene v odpovedi na dotaz c. 650. Rad by ziskal aj jeho fotografiu, nakolko vlastnim jeho uniformu. (odpovídá Pavel Minařík)

Jozef Kováčik v době od 30.7.1968 do 20.10.1986 zastával funkci zástupce velitele Východního vojenského okruhu pro věci politické – náčelníka politické správy Východního vojenského okruhu. Předtím působil jako náčelník ideologického oddělení Politické správy Východního vojenského okruhu. Do hodnosti generálmajora byl jmenován 1.10.1969 a do hodnosti generálporučíka byl povýšen 1.5.1975. Do zálohy odešel 31.1.1987. O jeho fotografii můžete požádat Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8).


739. Jakým způsobem proběhlo zformování Vnitřní stráže a které objekty střežila? (odpovídá Pavel Minařík)

Zřízením Vnitřní stráže bylo dnem 1.5.1952 pověřeno velitelství Pohraniční stráže, které se stejným dnem rozšířilo na Hlavní správu Pohraniční a Vnitřní stráže. V rámci HS PVS byl u operačního odboru zřízen přípravný štáb, který prováděl průzkum objektů, předurčených ke zvláštní ostraze, aby získal potřebné údaje ke stanovení početních stavů jednotek a jejich organizačního uspořádání. Celkem bylo navrženo střežit 92 objektů, z toho 28 ministerstva strojírenství, 25 ministerstva spojů, 24 ministerstva dopravy, 11 ministerstva paliv a energetiky, 3 ministerstva chemického průmyslu a sídlo prezidenta republiky.

V době od 1.5.1952 do 1.11.1952 prostupně proběhla příprava kádrů, předurčených pro zařazení do Vnitřní stráže. Dnem 15.5.1952 nejprve vyčleněním z HS PVS vznikl Sbor Vnitřní stráže. Rovněž tak nastoupilo 600 strážmistrů Pohraniční stráže do šestiměsíčního kurzu v rámci Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže a k jejich vyřazení došlo 12.10.1952. Dne 10.5.1952 taktéž nastoupilo 1 020 branců, kteří byli určeni do funkcí poddůstojníků nebo specialistů (řidičů, spojařů, ženistů, chemiků, kuchařů a psovodů), a jejichž výcvik následně probíhal v Poddůstojnické škole v Šaštíně a v poddůstojnických školách Pohraniční stráže. Tímto byl podniknuty potřebné kroky k vytvoření velitelského sboru Vnitřní stráže. Dalším zdrojem pro formování Vnitřní stráže bylo převedení do podřízenosti Sboru Vnitřní stráže již existujících útvarů Ministerstva národní bezpečnosti. Stalo se tak především v případě cvičného pluku Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže, z něhož se 1.10.1952 stal 1. motomechanizovaný pluk MNB (600 osob). Ke Vnitřní stráži bylo dále 15.10.1952 převedeno i 88 osob od Hradní stráže, které se staly základem pro vytvoření 7. zvláštního praporu Praha – Hrad (střežení sídla hlavy státu převzal 15.12.1952). Dne 16.10.1952 proběhlo převzetí jednotek Loket (těžba uranové rudy), Bečov (dtto) a Břeclav (těžba nafty) Zvláštního útvaru MNB „Jeřáb“ s 80 příslušníky.

K 1.11.1952 následoval nástup 7 753 branců k základnímu výcviku do výcvikových středisek Vnitřní stráže. Zaujetí sestavy ke střežení vybraných objektů bylo provedeno ve dnech 26.-31.1.1953 a vlastní střežení bylo slavnostně zahájeno 3.2.1953. Příslušníci Vnitřní stráže měli výložky i brigadýrky fialové a jako rozlišovací znak používali ozubené kolo s mečem a pěticípou hvězdou.

Po sloučení většiny samostatných praporů a všech samostatných rot do brigád Vnitřní stráže byla sestava Vnitřní stráže k 1.11.1954 následující:

1. motomechanizovaná brigáda VS – Praha-Vršovice
– 1. motomechanizovaný prapor (Praha-Vršovice); 3 pěší roty, tanková rota, protitanková baterie, průzkumná četa, automobilní četa, spojovací četa, ženijní družstvo
– 2. motomechanizovaný prapor (Bratislava); dtto 1. prapor
– prapor ochrany vládních budov (Praha); 4 strážní roty pro střežení objektů ministerstva vnitra (Wintrová ul., Sadová ul., sklad Karlín), ministerstva zahraničí, Úřadu předsednictva vlády, ÚV KSČ, Státního úřadu plánovacího a Pohraniční stráže (objekt Hájek),
– čtyři samostatné pohotovostní úderné roty (1. – Karlovy Vary, 2. – Jihlava, 3. – Vsetín, 4. – Košice)
2. brigáda VS – Praha
– 1. prapor (Vinoř); 1. rota: ČKD Sokolovo – Vysočany, 2. rota: AERO – Vysočany, 3. rota: Rudý Letov – Vodochody, 4. rota: elektrárna – Holešovice, 5. rota: sklad MV – Maniny, 6. rota: AVIA – Letňany, 7. rota: Rudý Letov – Letňany, 8. rota: PAL – Kbely, 9. rota: Závod E – Stará Boleslav, 10. rota: BENZINOL – Mstěnice, 11. rota: vysílač – Liblice,
– 2. prapor (Jinonice); 12. rota: MOTORLET – Jinonice, 13. rota: autodílny MV – Radlice, 14. rota: I.dělostřelecká základna – Hájek, 15. rota: elektrárna – Slapy nad Vltavou, 16. rota: elektrárna – Štěchovice, 17. rota: vysílač – Zbraslav, 18. rota: Spojené ocelárny – Kladno,
– 3. prapor (Plzeň); 19. rota: ZVIL – Škvrňany, 20. rota: zbrojovka – Bolevec, 21. rota: vysílač – Košutka, 22. rota: Adamovské strojírny – Nýřany, 23. rota: zbrojovka – Strakonice, 24. rota: vysílač – České Budějovice,
– 4. prapor (Záluží); 25. rota: Stalinovy závody – Záluží, 26. rota: elektrárna – Komořany, 27. rota: elektrárna – Ervěnice, 28. rota: Spinač – Vyškov-Žatec, 29. rota: krajský chemický sklad – Lužná, 30. rota: Chemické závody – Sokolov, 31. rota: Spinač – Ostrov,
– 5. prapor (Ústí nad Labem); 32. rota: Chemické závody – Ústí nad Labem, 33. rota: vysílač – Ústí nad Labem, 34. rota: elektrárna – Střekov, 35. rota: zbrojovka – Velvěty, 36. rota: BENZINOL – Roudnice, 37. rota: vysílač – Mělník, 38. rota: Adamovské strojírny – Nový Bor, 39. rota: krajský chemický sklad – Bakov,
17. brigáda VS – Brno
– 1. prapor (Brno); 1. rota: zbrojovka – Brno, 2. rota: Teplárna – Brno, 3. rota: ZPS A. Zápotockého – Líšeň, 4. rota: krajský chemický sklad – Řečkovice, 5. rota: elektrárna – Oslavany, 6. rota: Adamovské strojírny – Adamov, 7. rota: krajský chemický sklad – Hlubočky, 8. rota: vysílač – Dobrochov,
– 2. prapor (Uherský Brod); 9. rota: ZPS – Uherský Brod, 10. rota: vysílač – Topolná, 11. rota: PAL – Kroměříž, 12. rota: zbrojovka – Bojkovice, 13. rota: zbrojovka – Bohuslavice,
– 3. prapor (Pardubice); 14. rota: SYNTESIA – Semtín, 15. rota: Radiovýzkumný ústav – Opočínek, 16. rota: TESLA – Pardubice, 17. rota: vysílač – Litomyšl, 18. rota: TESLA – Lanškroun, 19. rota: rafinerie olejů – Kolín, 20. rota: vysílač – Poděbrady, 21. rota: sklad MV – Dymokury, 22. rota: BENZINOL – Červené Pečky,
– 4. prapor (Jihlava); 23. rota: MOTORPAL – Jihlava, 24. rota: vysílač – Jihlava, 25. rota: elektrárna – Vranov, 26. rota: BENZINOL – Šlapanov, 27. rota: BENZINOL – Šlapanov, 28. rota: PAL – Tábor,
8. brigáda VS – Ladce
– 1. prapor (Dubnica nad Váhom); 1. rota: Závody K. Vorošilova – Dubnica nad Váhom, 2. rota: Závody K. Vorošilova – Kubra, 3. rota: Strojírny K. Gottwalda – Povážská Bystrica,
– 2. prapor (Vsetín); 4. rota: zbrojovka – Vsetín, 5. rota: zbrojovka – Jablůnka, 6. rota: TESLA – Rožnov,
– 3. prapor (Ostrava); 7. rota: NHKG – Ostrava, 8. rota: elektrárna – Třebovice, 9. rota: elektrárna J. Švermy, 10. rota: vysílač – Svinov, 11. rota: elektrárna – Karviná,
– 4. prapor (Bratislava); 12. rota: Závody J. Dimitrova – Bratislava, 13. rota: SLOVNAFT – Bratislava, 14. rota: vysílač – V. Kostoľany, 15. rota: elektrárna – Hodonín,
– 5. prapor (Žiar nad Hronom); 16. rota: Kovohutě – Žiar nad Hronom, 17. rota: vysílač – Banská Bystrica, 18. rota: elektrárna – Nováky, 20. rota: ČKD – Sokolovo – Martin, 21. rota: vysílač – Rimavská Sobota,
6. brigáda VS – Jáchymov
– 1. prapor (Mariánská); 1. a 2. rota – Mariánská, 3. a 4. rota – Vršek, 5. rota – Nikolaj, 6. rota Vykmanov pro střežení: tábory potrestaných – Eva, Eliáš, Nikolaj, Vykmanov C, Vykmanov L; doly – Eva, Eliáš, Barbora, Eduard; spinače – Vršek, Kfely; sklad výbušnin – Arnoldov, střežení uranových rud při autodopravě z pracovišť na nádraží
– 2. prapor (Horní Slavkov); 1., 2. a 3. rota – Ležnice, 4. a 5. rota – Horní Slavkov pro střežení: tábory potrestaných – Prokop, Ležnice; doly – Svatopluk, Ležnice č. 3, Ležnice č. 4, Horní Slavkov č. 8; spinače – Horní Slavkov; sklad výbušnin – Havraní
– 3. prapor (Příbram); 1. a 2. rota – Vojna, 3. a 4. rota – Bytíz pro střežení: tábory potrestaných – Vojna, Bytít; doly – Vojna, Bytíz, Lešetice; sklad výbušnin – Nárysov
– zvláštní rota (Nejdek); pro střežení úpravny uranových rud
6. železniční prapor VS – Spišské Podhradie
– roty: Praha, Krasíkov, Žilina, Kraľovany, Ťahanovce, Čierna nad Tisou
14. zvláštní prapor VS Praha-Hrad
(1.12.1954 zrušen a dvě čestné roty převedeny do praporu ochrany vládních budov 1. momeb VS).

K historii Vnitřní stráže dále viz odpověď na dotaz čís. 443 a k historii Vojsk MV odpověď na dotaz čís. 259.


738. Jaká byla organizace Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státní hranice, velitelství brigády Pohraniční stráže a velitelství praporu Pohraniční stráže v 80. letech? (odpovídá Pavel Minařík)

  • Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státní hranice
    • náčelník HS PS a OSH
    • štáb
      • náčelník štábu – 1. zástupce náčelníka
      • operační odbor
    • oddělení služeb
    • oddělení řízení
    • skupina služební kynologie
    • skupina stálých operačních dozorčích
      • odbor bojové přípravy
    • oddělení bojové přípravy
    • skupina přípravy velitelů a štábů
      • organizačně mobilizační odbor
    • organizační oddělení
    • mobilizační skupina
      • spojovací odbor
    • oddělení slaboproudé signalizace
    • skupina radiového spojení
    • skupina linkového spojení
    • skupina materiálně-technického zabezpečení
      • kádrový odbor
      • ženijní služba
      • chemická služba
      • finanční služba
      • technický rozvoj
    • politická správa
      • náčelník politické správy – zástupce náčelníka HS PS a OSH
      • zástupce náčelníka politické správy
      • kontrolní a revizní komise
      • politické oddělení HS PS a OSH
      • politicko-organizační odbor
    • oddělení stranicko-politické práce
    • oddělení inspektorů
      • odbor ideologické práce
    • oddělení agitace a propagandy
    • oddělení masově-politické práce
      • kádrové oddělení
      • oddělení mládeže
      • skupina materiálně-technického zabezpečení
    • zpravodajská správa
    • inspekce náčelníka HS PS a OSH
    • týl
      • náčelník týlu
      • výstrojní služba
      • proviantní služba
      • automobilní služba a služba PHM
      • výzbrojní služba
      • stavebně ubytovací služba
      • zdravotnická služba
      • veterinární služba
  • velitelství brigády Pohraniční stráže
    • velitel brigády
    • štáb
    • náčelník štábu – 1. zástupce velitele
    • operační oddělení
    • oddělení bojové přípravy
    • organizačně mobilizační oddělení
    • spojovací oddělení
    • ženijní skupina
    • šifrová služba
    • chemická služba
    • politické oddělení
    • zpravodajské oddělení
    • kádrová skupina
    • finanční skupina
    • týl
      • náčelník týlu
      • výstrojní skupina
      • proviantní skupina
      • automobilní skupina
      • výzbrojní služba
      • stavebně ubytovací služba
      • zdravotnická služba
      • veterinární služba
  • velitelství praporu Pohraniční stráže
    • velitel praporu
    • náčelník štábu – zástupce velitele
    • zástupce velitele praporu pro věci politické – náčelník politické skupiny

737. Chtěl bych vědět nějaké informace o Svazu brannosti. Kdy vznikl, pod který resort patřil, co měl za úkol apod. (odpovídá Pavel Minařík)

Svaz brannosti vznikl na základě dekretu prezidenta republiky č. 125/1945 Sb. ze dne 27.10.1945 jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace přejímající pod přímým dozorem MNO brannou výchovu.

Do novely zákona o branné výchově měl Svaz brannosti podléhat ve věcech organizačních a administrativních přímo MNO prostřednictvím 5. oddělení (branné a tělesné výchovy) HSVO. Všechna vojenská velitelství, útvary a úřady měly ve státním zájmu účinně podporovat činnost Svazu brannosti, zejména bezplatným propůjčováním vojenských prostorů (cvičišť, sportovišť, střelnic a tábořišť) a rovněž tak i pomůcek potřebných k branné výchově. Vojenští gážisté měli doporučeno, aby do svazu vstoupili v co nejhojnějším počtu a napomohli tak jeho působení při branné výchově obyvatelstva.

Dřívější korporace, např. Svaz čs. důstojníků, Svaz čs. rotmistrů, do něj většinou vstoupily. Ústředí SB sídlilo v Praze a v krajích mělo krajské inspektoráty branné výchovy a v okresech okresní inspektoráty.

Podle návrhu ustavujícího valného shromáždění Svazu brannosti byly počátkem roku 1946 ministrem národní obrany ustanoveni tito funkcionáři:
– předseda SB: gen. MVDr. Mikuláš Ferjenčík, státní tajemník MNO,
– 1. zástupce předsedy SB: div. gen. Bohumil Boček, náčelník HŠ,
– 2. zástupce předsedy SB: plk. pěch. JUDr. Jaroslav Procházka, náčelník HSVO,
– 1. úřadující předseda SB: plk. pěch. Celestin Hanzal, MNO
– 2. úřadující předseda SB: škpt. žen. v z. Vladimír Pacák, ředitele Dejvické záložny,
– velitelem SB: plk. pěch. Karel Kříž, MNO,
– zástupcem velitele SB: pplk. pěch. Adolf Hruška, MNO.

Svaz brannosti vydával i vlastní týdeník pod názvem „Obrana vlasti“, který byl ovšem 1.1.1947 sloučen s armádními deníky “Svobodné Československo” a “Bojovník” v jeden společný deník “Obrana lidu”.

Svoji činnost Svaz brannosti ukončil dne 10.6.1949 na základě zákona č. 138/1949 Sb. ze dne 11.5.1949. Jeho práva a závazky přešly na stát, respektive na vojenskou správu.


736. Generálplukovník František Veselý (odpovídá Pavel Minařík)

Také jsem o něm slyšel. Zkuste věnovat více úsilí formulování svého dotazu.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek