750. Jaké bylo složení ministerstva obrany v době přijetí útočného plánu na Lyon?
Struktura a personální obsazení Ministerstva národní obrany ČSSR a Generálního štábu ČSLA byly v říjnu 1964, kdy byl schválen „Plán použití Československé lidové armády v době války“, následující:
Ministr národní obrany | arm. gen. Bohumír Lomský |
– náměstek ministra národní obrany | genplk. Vladimír Janko |
– náčelník GŠ ČSLA | arm. gen. Otakar Rytíř |
* první zástupce náčelníka GŠ ČSLA | genpor. Ladislav Kolovratník |
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro organizační věci | genpor. František Sedláček |
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro materiálně technické věci | genpor. Miroslav Šmoldas |
* náčelník operační správy | genpor. Václav Vitanovský |
* náčelník zpravodajské správy | genmjr. Oldřich Burda |
* náčelník organizační a mobilizační správy | genmjr. Josef Hrbáček |
* náčelník spojovacího vojska | genmjr. Stanislav Odstrčil |
* náčelník správy materiálního plánování | genmjr. Bohumil Špaček |
* náčelník správy ústředního plánování | plk. Vojtěch Srovnal |
* náčelník správy pro zahraniční styky | genmjr. Rudolf Babka |
– náměstek ministra pro PVOS a letectvo | genpor. Josef Vosáhlo |
* náčelník vojska protivzdušné obrany | genmjr. Vlastislav Raichl |
– náčelník dělostřelectva | genpor. Karel Blatenský |
– náčelník ženijního vojska | plk. Ing. Štěpán Romočuský |
– náčelník chemického vojska | plk. Ing. Ludvík Ondrůj |
– náčelník správy bojové přípravy | genmjr. Karel Kučera |
– náčelník tankové a automobilní služby | plk. Ing. Bohuslav Kotlan |
– náčelník hlavního týlu – náměstek ministra | genmjr. Martin Dzúr |
* náčelník štábu hlavního týlu | plk. Josef Mikulec |
* náčelník výstrojní správy | plk. Ing. František Roubal |
* náčelník proviantní správy | plk. Ing. Pavol Ríša |
* náčelník zdravotnické správy | genmjr. MUDr. Josef Praveček |
* náčelník správy vojenské dopravy | plk. Ing. Vladimír Šťastný |
* náčelník správy PHM | plk. Jaroslav Kladiva |
– náčelník stavebního a výrobního úseku | genpor. Ferdinand Svoboda |
* náčelník ubytovací a investiční správy | plk. Ing. Josef Polanský |
– náčelník hlavní politické správy | genpor. Václav Prchlík |
– náčelník kádrové správy | plk. Josef Širůčka |
– náčelník správy vojenského školství | plk. Josef Brož |
– náčelník finanční správy | plk. Ing. Viktor Šurka |
– náčelník správy vojenských soudů | plk. JUDr. Zdeněk Číhal |
749. Uveďte historický přehled vojenských útvarů dislokovaných v Písku od dob Rakouska-Uherska do zániku posádky v r. 2004. (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Písek se v letech 1869 až 1899 nacházel Böhmisches Landwehr-Bataillon Nr. 27 (47) a v říjnu 1899 ho nahradil Böhmisches Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28. Historie obou útvarů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 631. V předcházejících letech se zde střídaly jednotlivé polní prapory různých pěších pluků. Od roku 1854 v Písku sídlilo Doplňovací okresní velitelství č. 11, které mělo za úkol organizovat odvody branců a jejich odesílání ke stanoveným vojenským útvarům, zejména však k Böhmisches Infanterie-Regiment Nr. 11, jehož náhradní prapor byl rovněž dislokován v uvedené posádce. Zmíněný útvar byl nejstarším pěším plukem rakousko-uherské armády a vznikl již v roce 1629. V roce 1899 se v posádce rovněž vytvořilo Zeměbranecké okresní doplňovací velitelství (Landwehr-Ergänzungsbezirks-Commando Nr. 28 Pisek) a Domobranecké okresní velitelství (Lansturmbezirks-Commando Nr. 28 zu Pisek).
V letech 1918 až 1938 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády: | |
– velitelství 18. pěší brigády | 1919 |
– velitelství 10. pěší brigády | 1920 – 1937 |
– Posádkové velitelství | 1918 – 1939 |
– náhradní prapor pěšího pluku 11 | 1919 |
– náhradní prapor střeleckého pluku 28 | 1919 |
– pěší pluk 11 | 1920 – 1939 |
– horský pěší pluk 4 | 1920 |
– XI. horský prapor | 1920 |
– hraničářský prapor 4 | 1933 – 1939 |
– náhradní eskadrona jezdeckého střeleckého pluku 6 | 1918 – 1919 |
– detašované správní oddělení zemské zbrojnice | 1928 – 1936 |
– odloučený zbrojní sklad Ústřední zbrojnice | 1937 – 1939 |
– Posádková nemocnice | 1920 – 1929 |
– Vojenský správce tovární skupiny | 1918 – 1920 |
– Doplňovací okresní velitelství | 1918 – 1939 |
– Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství | 1918 – 1919 |
– Domobranecké doplňovací okresní velitelství | 1918 – 1921 |
V letech II. světové války se zde nacházel 3. prapor vládního vojska (dvě odloučené roty byly dislokovány v Týnu nad Vltavou), respektive od května 1944 pouze jeho náhradní rota.
V letech 1945 až 1992 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády: | |
– Doplňovací okresní velitelství | 1945 – 1949 |
– Posádkové velitelství | 1945 – 1949 |
– velitelství 16. pěší divize | 1945 |
– spojovací prapor 16 | 1945 |
– dělostřelecký oddíl 16 (66) | 1945 (1945) – 1945 |
– pěší pluk 11 (velitelství, III. prapor a náhradní prapor) | 1945 – 1948 |
– III. prapor a náhradní prapor pěšího pluku 11 | 1948 – 1950 |
– 2. ženijní brigáda (velitelství, II. a IV. prapor, náhradní prapor) | 1946 – 1947 |
– 2. ženijní pluk | 1947 – 1950 |
– velitelství 2. pěší brigády | 1948 |
– velitelství dělostřeleckého pluku 10 (se spojovací baterií) | 1948 |
– rota VKPL 2 | 1948 |
– Okresní vojenské (á) velitelství (správa) | 1951 (1954) – AČR |
– Posádková správa | 1951 – 1992 |
– velitelství II. sboru | 1948 – 1950 |
– velitelství 2. armádního (střeleckého) sboru | 1950 (1955) – 1956 |
– 22. spojovací prapor | 1950 – 1956 |
– 22. ženijní prapor | 1950 – 1956 |
– 42. dělostřelecký pluk | 1950 – 1956 |
– 97. raketometný oddíl | 1951 – 1956 |
– 42. protitankový oddíl | 1951 – 1956 |
– 42. protiletadlový (dělostřelecký) oddíl | 1951 (1955) – 1956 |
– velitelství 9. tankové divize | 1958 – 1969 |
– 9. průzkumná (ý) rota (prapor) | 1962 (1966) – 1969 |
– 14. tankový pluk | 1958 – AČR |
– 104. mechanizovaný pluk | 1956 – 1958 |
– 362. dělostřelecký pluk (oddíl) | 1956 (1961) – 1967 |
– 362. dělostřelecký pluk | 1967 – 1969 |
– spojovací baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize | 1958 – 1960 |
– velitelská baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize | 1960 – 1961 |
– 9. průzkumná dělostřelecká baterie | 1961 – 1967 |
– 9. protiletadlový oddíl (pluk) | 1956 (1960) – 1961 |
– 9. protiletadlový oddíl | 1961 – 1969 |
– 9. četa PVO | 1961 – 1967 |
– 9. spojovací prapor | 1958 – 1969 |
– 4. (9.) ženijní prapor | 1950 (1955) – 1958 |
– 4. rota chemické ochrany | 1958 – 1964 |
– 4. (9.) zdravotnický prapor | 1958 (1991) – 1992 |
– 9. sklad zdravotnického materiálu | 1992 – AČR |
– Automobilní škola 9. tankové divize | 1958 – 1961 |
– 54. automobilní rota (prapor) | 1958 (1961) – 1984 |
– 9. prapor materiálního zabezpečení | 1983 – AČR |
– 9. divizní dělostřelecká dílna | 1961 – 1967 |
– 9. vrtulníková letka | 1965 – 1969 |
– velitelství 9. tankové divize | 1992 – AČR |
– 9. spojovací prapor | 1992 – AČR |
– 9. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu | 1991 – AČR |
– 9. baterie PVO | 1991 – AČR |
– velitelství 4. armády | 1969 – 1991 |
– 4. spojovací letka | 1969 – 1974 |
– 4. provozní prapor | 1969 – 1991 |
– 4. spojovací středisko | 1969 – 1992 |
– 4. radiační středisko | 1969 – 1992 |
– 4. armádní topografický odřad | 1978 – 1992 |
– 4. výpočetní středisko | 1969 – 1991 |
– 2. (1.) spojovací pluk | 1969 (1991) – 1992 |
– 1. spojovací brigáda | 1992 – AČR |
– 6. radioreleový kabelový prapor (24. spojovací pluk dálkových spojů) | 1981 (1988) – 1991 |
– 47. automobilní prapor | 1961 – 1978 |
– 27. automobilní pluk | 1978 – 1985 |
– 43. automobilní prapor | 1985 – 1992 |
– 34. pojízdná spojovací opravna | 1981 – 1992 |
– 104. letka bezpilotních průzkumných prostředků | 1987 – AČR |
– ženijní sklad 2 | 1945 – 1950 |
– 1. ženijní sklad | 1950 – 1954 |
– 1. (okruhový) sklad ženijní munice | 1950 (1954) – 1955 |
– 9. zdravotnický oddíl | 1961 – 1963 |
– Krajský vojenský soud | 1948 – 1949 |
– Vojenský prokurátor | 1948 – 1949 |
– Vojenská věznice | 1948 – 1951 |
– Nižší vojenský soud | 1950 – 1951 |
– Nižší vojenský prokurátor | 1950 – 1951 |
– Vojenský obvodový soud | 1959 – 1966 |
– Vojenský obvodový prokurátor | 1959 – 1966 |
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR. |
748. Jaké jednotky byly v minulosti dislokovány v posádce Jemnice? (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Jemnice byly dislokovány následující útvary čs. armády: | |
a) v letech 1918 až 1939 | |
– Posádkové velitelství | 1937 – 1939 |
– IV. prapor pěšího pluku 24 | 1937 – 1939 |
b) v letech 1945 až 1992 | |
– 1. pevnostní prapor 8. pevnostní brigády | 1952 – 1955 |
– nezjištěno | 1955 – 1957 |
– velitelství 1. technického pluku | 1957 – 1960 |
– 6. raketometný oddíl | 1960 – 1961 |
– Automobilní škola 4. tankové divize | 1960 – 1961 |
– velitelství 3. automobilní brigády | 1961 – 1966 |
– 6. dělostřelecký oddíl (pluk) | 1961 (1967) – 1990 |
– 6. sklad dělostřeleckého materiálu | 1990 – 1992 |
747. Rád by som sa opýtal, aké vojská boli dislokované v meste Komárno od roku 1945 do roku 2000? (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Komárno byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády: | |
– II. prapor pěšího pluku 7 | 1945 – 1950 |
– 4. ženijní brigáda (velitelství, I. a II. prapor, náhradní prapor) | 1945 – 1946 |
– II. a V. prapor 4. ženijní brigády | 1946 – 1947 |
– III. prapor 4. ženijního pluku | 1947 – 1950 |
– ženijní prapor 18 | 1949 – 1950 |
– 21. ženijní prapor | 1950 – 1956 |
– 92. pontonový prapor | 1956 – 1968 |
– 52. pontonový pluk | 1958 – 1968 |
– 2. prapor pásových samohybných soulodí | 1967 – 1968 |
– 9. ženijní rota (prapor) | 1950 (1951) – 1953 |
– 9. ženijní prapor | 1954 |
– 6. ženijní rota (prapor) | 1956 (1956) – 1958 |
– 54. pomocný technický prapor | 1950 – 1954 |
– 63. pomocný technický prapor | 1951 – 1952 |
– 68. pomocný technický prapor | 1952 – 1954 |
– 68. technický prapor | 1954 – 1956 |
– 157. mostní prapor | 1956 – 1957 |
– 3. technický pluk | 1957 – 1958 |
– Radarový vlak | 1951 |
V říjnu 1968 čs. armáda posádku Komárno uvolnila pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk.
746. Můžete mi sdělit bližší informace o vojenských útvarech v Sušici, kasárna Pod kalichem? Jedná se o kasárna ČSLA, roky 1986-1989. (odpovídá Pavel Minařík)
V letech 1986 až 1989 se v posádce Sušice nacházely velitelství 2. motostřelecké divize (VÚ 2493), 4. spojovací prapor (VÚ 8186) a 2. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu (VÚ 5352).
745. Rád bych se dozvěděl nějaké podrobnosti o službě PT prostředků 9P122 a 9P133 na podvozku BRDM-2 u ČSLA. Je známo, kdy je armáda obdržela, v jakém počtu a kde byly umístěny? Jsou ve službě i v současnosti? (odpovídá Pavel Minařík)
V letech 1975 až 1989 bývalá ČSLA zavedla BRDM-2 s PTŘS Maljutka-P (9P133) do výzbroje následujících útvarů:
– motostřelecké pluky 20., 19. a 2. motostřelecké divize (9 baterií o 9 vozidlech),
– motostřelecké pluky 1., 9. a 4. tankové divize (3 baterie o 9 vozidlech),
– motostřelecký pluk na BVP 15. motostřelecké divize (1 baterie o 9 vozidlech),
– protitankové oddíly 20., 19. a 2. motostřelecké divize (3 baterie o 9 vozidlech),
V souhrnu se jednalo o 16 baterií se 144 vozidly. Další vozidla se nacházela u vojenských škol a výcvikových útvarů (cca 10 ks).
V současné době uvedená vozidla již ve výzbroji AČR nejsou uváděna (viz www.army.cz).
744. Prosím o upřesnění od kdy do kdy působily v sestavě vševojskového svazku následující útvary, resp. do jaké organizační formy se později transformovaly, případně zda se staly součástí jiného útvaru svazku. (odpovídá Pavel Minařík)
– divizní lazaret
(listopad – prosinec 1950 až 1.6.1954, reorganizovány na zdravotnické prapory),
– divizní sklady
(vyčleněny z velitelství svazku při přechodu na typovou organizační strukturu, tj. postupně v letech 1974 až 1980, sloučeny s automobilním praporem do nově vytvářených praporů materiálního zabezpečení 31.10.1983),
– automobilní škola „n.“ divize
(1.11.1953 až 1.9.1961, sloučena s automobilní rotou do nově vytvořeného automobilního praporu),
– divizní hudba
(listopad – prosinec 1950 až 1.10.1960, včleněna do velitelství divize),
– průzkumná dělostřelecká baterie
(1961 až 1967, včleněna do dělostřeleckého pluku),
– četa PVO
(1961 až 1967, včleněna do protiletadlového oddílu).
743. Zajímala by mně historie a dislokace hloubkového průzkumu v ČSLA. (odpovídá Pavel Minařík)
Hloubkový průzkum byl v bývalé ČSLA zastoupen:
– jednotkami hloubkového průzkumu u divizních průzkumných praporů (od roku 1963 četa a od roku 1969 rota, blíže viz odpověď na dotaz čís. 154 a 589, dislokace průzkumných praporů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 524),
– výsadkovými průzkumnými rotami vševojskových armád (v letech 1965 až 1969, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
– údernou výsadkovou rotou výsadkového praporu 71 ( v letech 1947 až 1952, blíže viz kniha „Červené barety“),
– výsadkovou průzkumnou četou (od roku 1952) a výsadkovou průzkumnou rotou (od roku 1957) 22. výsadkové brigády,
– 22. výsadkový průzkumný prapor (v letech 1959 až 1959, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
– 7. výsadkovým plukem (v letech 1961 až 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90)
– a částí jednotek 22. výsadkového pluku (od roku 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90).
Informace o hloubkovém průzkumu můžete získat z knížky pana Jiřího Šolce „Červené barety“ a z knihy Michala Koníčka, Petra a Pavla Blahoutových, doplněné fotografiemi Jiřího Plzáka „Výsadkáři a průzkumníci čs. a české armády 1945-1999. Výstroj a výzbroj“ nebo na stránkách www.military.cz v části „Nášivky speciálních, průzkumných a výsadkových jednotek, útvarů a zařízení AČR, ČSA a ČSLA“.
742. Zajímá mě organizace a tabulkové početní stavy motostřeleckého praporu (případně i pluku) a stavy techniky (včetně podpůrných mechanismů – přepravní, opravárenské a zásobovací vozy, GAZy a UAZy, …). Totéž u tankového praporu/pluku. (odpovídá Pavel Minařík)
Organizace motostřeleckého a tankového praporu i pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 280.
Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového pluku tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:
ukazatel | msp na BVP | msp na OT | tp |
---|---|---|---|
počet osob | 1 690 | 1 750 | 920 |
ST-54/55 | 40 | 40 | 94 |
BVP | 97 | 4 | 14 |
OT-64 | 26 | 119 | 20 |
OT-65/BRDM-2 | 18 | 21 | 15 |
OT-810 | 0 | 3 | 0 |
BRDM-2 s PTŘS | 9 | 9 | 0 |
PLdvK | 4 | 4 | 4 |
PLRK (S-1, S-10) | 4 | 4 | 4 |
122 mm ShH | 18 | 0 | 0 (u 1. td 12) |
122 mm H | 0 | 18 | 0 |
130 mm RM | 6 | 6 | 18 (u 1. td 0) |
82 mm BzK na OT | 0 | 18 | 0 |
MT | 1 | 1 | 6 |
VT | 5 | 5 | 5 |
AM | 4 | 4 | 0 |
MC | 34 | 36 | 19 |
AO | 14 | 20 | 7 |
AN | 130 | 151 | 105 |
Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového praporu u motostřeleckých a pluků tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:
ukazatel | msp na BVP | msp na OT | tp |
---|---|---|---|
počet osob | 374 | 436 | 164 |
ST-54/55 | 0 | 0 | 31 |
BVP | 31 | 0 | 0 |
OT-64 | 6 | 37 | 3 |
OT-65 | 1 | 2 | 1 |
OT-810 | 0 | 1 | 0 |
130 mm RM | 2 | 2 | 0 |
82 mm BzK na OT | 0 | 6 | 0 |
MC | 4 | 5 | 3 |
AO | 1 | 1 | 0 |
AN | 16 | 19 | 15 |
Pozn.:
ST – střední tank, BVP – bojové vozidlo pěchoty, OT – obrněný transportér, PLdvK – protiletadlový dvojkanon, PLRK – protiletadlový raketový komplet, ShH – samohybná houfnice, H – houfnice, RM – raketomet, BzK – bezzákluzový kanon, MT – mostní tank, VT – vyprošťovací tank, AM – automobil mostní, MC – motocykl, AL – automobil osobní, AN – automobil nákladní
741. Dovoluji si doplnit některé odpovědi na dotazy:
– Odpověď 23: objekt Hazlov-Pata využívala na počátku 70-tých let sovětská jednotka radiového průzkumu.
– Odpověď 119: Milíře u Tachova, mimo vidové hlásky zde byla i radiová rota, kde byla až po r. 1971 dislokovaná i sovětská jednotka. V letech 1968-1971 neměly sovětské jednotky přístup na radiové roty umístěné v hraničním pásmu, např. na radiovou rotu Tišina.
– Odpověď 364: organizace jednotek radiového průzkumu odpovídá stavu po reorganizaci v r. 1977, předtím byly tyto jednotky v pravomoci jednotlivých průzkumných praporů – Cheb, Podbořany ap. (odpovídá Pavel Minařík)
Děkujeme za upřesnění. Nicméně v případě doplňku k odpovědi č. 364 se domníváme, že před rokem 1977 tyto jednotky nepatřily průzkumným útvarům vševojskových svazků, ale 7. radiotechnickému pluku nebo 7. spojovacímu (radiovému) pluku. U divizních průzkumných praporů se radiotechnické roty vytvořily v roce 1966, formou rozšíření stávající radiové skupiny (zřízené v roce 1963), a v jejich organizaci přetrvaly i po roku 1977 (v průběhu postupného přechodu na typovou strukturu došlo pouze k jejich reorganizaci na roty radiového a radiotechnického průzkumu).
740. Rad by som sa dozvedel nieco o genmjr. Jozefovi Kováčikovi. Su mi zname len skutocnosti uvedene v odpovedi na dotaz c. 650. Rad by ziskal aj jeho fotografiu, nakolko vlastnim jeho uniformu. (odpovídá Pavel Minařík)
Jozef Kováčik v době od 30.7.1968 do 20.10.1986 zastával funkci zástupce velitele Východního vojenského okruhu pro věci politické – náčelníka politické správy Východního vojenského okruhu. Předtím působil jako náčelník ideologického oddělení Politické správy Východního vojenského okruhu. Do hodnosti generálmajora byl jmenován 1.10.1969 a do hodnosti generálporučíka byl povýšen 1.5.1975. Do zálohy odešel 31.1.1987. O jeho fotografii můžete požádat Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8).
739. Jakým způsobem proběhlo zformování Vnitřní stráže a které objekty střežila? (odpovídá Pavel Minařík)
Zřízením Vnitřní stráže bylo dnem 1.5.1952 pověřeno velitelství Pohraniční stráže, které se stejným dnem rozšířilo na Hlavní správu Pohraniční a Vnitřní stráže. V rámci HS PVS byl u operačního odboru zřízen přípravný štáb, který prováděl průzkum objektů, předurčených ke zvláštní ostraze, aby získal potřebné údaje ke stanovení početních stavů jednotek a jejich organizačního uspořádání. Celkem bylo navrženo střežit 92 objektů, z toho 28 ministerstva strojírenství, 25 ministerstva spojů, 24 ministerstva dopravy, 11 ministerstva paliv a energetiky, 3 ministerstva chemického průmyslu a sídlo prezidenta republiky.
V době od 1.5.1952 do 1.11.1952 prostupně proběhla příprava kádrů, předurčených pro zařazení do Vnitřní stráže. Dnem 15.5.1952 nejprve vyčleněním z HS PVS vznikl Sbor Vnitřní stráže. Rovněž tak nastoupilo 600 strážmistrů Pohraniční stráže do šestiměsíčního kurzu v rámci Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže a k jejich vyřazení došlo 12.10.1952. Dne 10.5.1952 taktéž nastoupilo 1 020 branců, kteří byli určeni do funkcí poddůstojníků nebo specialistů (řidičů, spojařů, ženistů, chemiků, kuchařů a psovodů), a jejichž výcvik následně probíhal v Poddůstojnické škole v Šaštíně a v poddůstojnických školách Pohraniční stráže. Tímto byl podniknuty potřebné kroky k vytvoření velitelského sboru Vnitřní stráže. Dalším zdrojem pro formování Vnitřní stráže bylo převedení do podřízenosti Sboru Vnitřní stráže již existujících útvarů Ministerstva národní bezpečnosti. Stalo se tak především v případě cvičného pluku Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže, z něhož se 1.10.1952 stal 1. motomechanizovaný pluk MNB (600 osob). Ke Vnitřní stráži bylo dále 15.10.1952 převedeno i 88 osob od Hradní stráže, které se staly základem pro vytvoření 7. zvláštního praporu Praha – Hrad (střežení sídla hlavy státu převzal 15.12.1952). Dne 16.10.1952 proběhlo převzetí jednotek Loket (těžba uranové rudy), Bečov (dtto) a Břeclav (těžba nafty) Zvláštního útvaru MNB „Jeřáb“ s 80 příslušníky.
K 1.11.1952 následoval nástup 7 753 branců k základnímu výcviku do výcvikových středisek Vnitřní stráže. Zaujetí sestavy ke střežení vybraných objektů bylo provedeno ve dnech 26.-31.1.1953 a vlastní střežení bylo slavnostně zahájeno 3.2.1953. Příslušníci Vnitřní stráže měli výložky i brigadýrky fialové a jako rozlišovací znak používali ozubené kolo s mečem a pěticípou hvězdou.
Po sloučení většiny samostatných praporů a všech samostatných rot do brigád Vnitřní stráže byla sestava Vnitřní stráže k 1.11.1954 následující:
1. motomechanizovaná brigáda VS – Praha-Vršovice
– 1. motomechanizovaný prapor (Praha-Vršovice); 3 pěší roty, tanková rota, protitanková baterie, průzkumná četa, automobilní četa, spojovací četa, ženijní družstvo
– 2. motomechanizovaný prapor (Bratislava); dtto 1. prapor
– prapor ochrany vládních budov (Praha); 4 strážní roty pro střežení objektů ministerstva vnitra (Wintrová ul., Sadová ul., sklad Karlín), ministerstva zahraničí, Úřadu předsednictva vlády, ÚV KSČ, Státního úřadu plánovacího a Pohraniční stráže (objekt Hájek),
– čtyři samostatné pohotovostní úderné roty (1. – Karlovy Vary, 2. – Jihlava, 3. – Vsetín, 4. – Košice)
2. brigáda VS – Praha
– 1. prapor (Vinoř); 1. rota: ČKD Sokolovo – Vysočany, 2. rota: AERO – Vysočany, 3. rota: Rudý Letov – Vodochody, 4. rota: elektrárna – Holešovice, 5. rota: sklad MV – Maniny, 6. rota: AVIA – Letňany, 7. rota: Rudý Letov – Letňany, 8. rota: PAL – Kbely, 9. rota: Závod E – Stará Boleslav, 10. rota: BENZINOL – Mstěnice, 11. rota: vysílač – Liblice,
– 2. prapor (Jinonice); 12. rota: MOTORLET – Jinonice, 13. rota: autodílny MV – Radlice, 14. rota: I.dělostřelecká základna – Hájek, 15. rota: elektrárna – Slapy nad Vltavou, 16. rota: elektrárna – Štěchovice, 17. rota: vysílač – Zbraslav, 18. rota: Spojené ocelárny – Kladno,
– 3. prapor (Plzeň); 19. rota: ZVIL – Škvrňany, 20. rota: zbrojovka – Bolevec, 21. rota: vysílač – Košutka, 22. rota: Adamovské strojírny – Nýřany, 23. rota: zbrojovka – Strakonice, 24. rota: vysílač – České Budějovice,
– 4. prapor (Záluží); 25. rota: Stalinovy závody – Záluží, 26. rota: elektrárna – Komořany, 27. rota: elektrárna – Ervěnice, 28. rota: Spinač – Vyškov-Žatec, 29. rota: krajský chemický sklad – Lužná, 30. rota: Chemické závody – Sokolov, 31. rota: Spinač – Ostrov,
– 5. prapor (Ústí nad Labem); 32. rota: Chemické závody – Ústí nad Labem, 33. rota: vysílač – Ústí nad Labem, 34. rota: elektrárna – Střekov, 35. rota: zbrojovka – Velvěty, 36. rota: BENZINOL – Roudnice, 37. rota: vysílač – Mělník, 38. rota: Adamovské strojírny – Nový Bor, 39. rota: krajský chemický sklad – Bakov,
17. brigáda VS – Brno
– 1. prapor (Brno); 1. rota: zbrojovka – Brno, 2. rota: Teplárna – Brno, 3. rota: ZPS A. Zápotockého – Líšeň, 4. rota: krajský chemický sklad – Řečkovice, 5. rota: elektrárna – Oslavany, 6. rota: Adamovské strojírny – Adamov, 7. rota: krajský chemický sklad – Hlubočky, 8. rota: vysílač – Dobrochov,
– 2. prapor (Uherský Brod); 9. rota: ZPS – Uherský Brod, 10. rota: vysílač – Topolná, 11. rota: PAL – Kroměříž, 12. rota: zbrojovka – Bojkovice, 13. rota: zbrojovka – Bohuslavice,
– 3. prapor (Pardubice); 14. rota: SYNTESIA – Semtín, 15. rota: Radiovýzkumný ústav – Opočínek, 16. rota: TESLA – Pardubice, 17. rota: vysílač – Litomyšl, 18. rota: TESLA – Lanškroun, 19. rota: rafinerie olejů – Kolín, 20. rota: vysílač – Poděbrady, 21. rota: sklad MV – Dymokury, 22. rota: BENZINOL – Červené Pečky,
– 4. prapor (Jihlava); 23. rota: MOTORPAL – Jihlava, 24. rota: vysílač – Jihlava, 25. rota: elektrárna – Vranov, 26. rota: BENZINOL – Šlapanov, 27. rota: BENZINOL – Šlapanov, 28. rota: PAL – Tábor,
8. brigáda VS – Ladce
– 1. prapor (Dubnica nad Váhom); 1. rota: Závody K. Vorošilova – Dubnica nad Váhom, 2. rota: Závody K. Vorošilova – Kubra, 3. rota: Strojírny K. Gottwalda – Povážská Bystrica,
– 2. prapor (Vsetín); 4. rota: zbrojovka – Vsetín, 5. rota: zbrojovka – Jablůnka, 6. rota: TESLA – Rožnov,
– 3. prapor (Ostrava); 7. rota: NHKG – Ostrava, 8. rota: elektrárna – Třebovice, 9. rota: elektrárna J. Švermy, 10. rota: vysílač – Svinov, 11. rota: elektrárna – Karviná,
– 4. prapor (Bratislava); 12. rota: Závody J. Dimitrova – Bratislava, 13. rota: SLOVNAFT – Bratislava, 14. rota: vysílač – V. Kostoľany, 15. rota: elektrárna – Hodonín,
– 5. prapor (Žiar nad Hronom); 16. rota: Kovohutě – Žiar nad Hronom, 17. rota: vysílač – Banská Bystrica, 18. rota: elektrárna – Nováky, 20. rota: ČKD – Sokolovo – Martin, 21. rota: vysílač – Rimavská Sobota,
6. brigáda VS – Jáchymov
– 1. prapor (Mariánská); 1. a 2. rota – Mariánská, 3. a 4. rota – Vršek, 5. rota – Nikolaj, 6. rota Vykmanov pro střežení: tábory potrestaných – Eva, Eliáš, Nikolaj, Vykmanov C, Vykmanov L; doly – Eva, Eliáš, Barbora, Eduard; spinače – Vršek, Kfely; sklad výbušnin – Arnoldov, střežení uranových rud při autodopravě z pracovišť na nádraží
– 2. prapor (Horní Slavkov); 1., 2. a 3. rota – Ležnice, 4. a 5. rota – Horní Slavkov pro střežení: tábory potrestaných – Prokop, Ležnice; doly – Svatopluk, Ležnice č. 3, Ležnice č. 4, Horní Slavkov č. 8; spinače – Horní Slavkov; sklad výbušnin – Havraní
– 3. prapor (Příbram); 1. a 2. rota – Vojna, 3. a 4. rota – Bytíz pro střežení: tábory potrestaných – Vojna, Bytít; doly – Vojna, Bytíz, Lešetice; sklad výbušnin – Nárysov
– zvláštní rota (Nejdek); pro střežení úpravny uranových rud
6. železniční prapor VS – Spišské Podhradie
– roty: Praha, Krasíkov, Žilina, Kraľovany, Ťahanovce, Čierna nad Tisou
14. zvláštní prapor VS Praha-Hrad
(1.12.1954 zrušen a dvě čestné roty převedeny do praporu ochrany vládních budov 1. momeb VS).
K historii Vnitřní stráže dále viz odpověď na dotaz čís. 443 a k historii Vojsk MV odpověď na dotaz čís. 259.
738. Jaká byla organizace Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státní hranice, velitelství brigády Pohraniční stráže a velitelství praporu Pohraniční stráže v 80. letech? (odpovídá Pavel Minařík)
- Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státní hranice
- náčelník HS PS a OSH
- štáb
- náčelník štábu – 1. zástupce náčelníka
- operační odbor
- oddělení služeb
- oddělení řízení
- skupina služební kynologie
- skupina stálých operačních dozorčích
- odbor bojové přípravy
- oddělení bojové přípravy
- skupina přípravy velitelů a štábů
- organizačně mobilizační odbor
- organizační oddělení
- mobilizační skupina
- spojovací odbor
- oddělení slaboproudé signalizace
- skupina radiového spojení
- skupina linkového spojení
- skupina materiálně-technického zabezpečení
- kádrový odbor
- ženijní služba
- chemická služba
- finanční služba
- technický rozvoj
- politická správa
- náčelník politické správy – zástupce náčelníka HS PS a OSH
- zástupce náčelníka politické správy
- kontrolní a revizní komise
- politické oddělení HS PS a OSH
- politicko-organizační odbor
- oddělení stranicko-politické práce
- oddělení inspektorů
- odbor ideologické práce
- oddělení agitace a propagandy
- oddělení masově-politické práce
- kádrové oddělení
- oddělení mládeže
- skupina materiálně-technického zabezpečení
- zpravodajská správa
- inspekce náčelníka HS PS a OSH
- týl
- náčelník týlu
- výstrojní služba
- proviantní služba
- automobilní služba a služba PHM
- výzbrojní služba
- stavebně ubytovací služba
- zdravotnická služba
- veterinární služba
- velitelství brigády Pohraniční stráže
- velitel brigády
- štáb
- náčelník štábu – 1. zástupce velitele
- operační oddělení
- oddělení bojové přípravy
- organizačně mobilizační oddělení
- spojovací oddělení
- ženijní skupina
- šifrová služba
- chemická služba
- politické oddělení
- zpravodajské oddělení
- kádrová skupina
- finanční skupina
- týl
- náčelník týlu
- výstrojní skupina
- proviantní skupina
- automobilní skupina
- výzbrojní služba
- stavebně ubytovací služba
- zdravotnická služba
- veterinární služba
- velitelství praporu Pohraniční stráže
- velitel praporu
- náčelník štábu – zástupce velitele
- zástupce velitele praporu pro věci politické – náčelník politické skupiny
737. Chtěl bych vědět nějaké informace o Svazu brannosti. Kdy vznikl, pod který resort patřil, co měl za úkol apod. (odpovídá Pavel Minařík)
Svaz brannosti vznikl na základě dekretu prezidenta republiky č. 125/1945 Sb. ze dne 27.10.1945 jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace přejímající pod přímým dozorem MNO brannou výchovu.
Do novely zákona o branné výchově měl Svaz brannosti podléhat ve věcech organizačních a administrativních přímo MNO prostřednictvím 5. oddělení (branné a tělesné výchovy) HSVO. Všechna vojenská velitelství, útvary a úřady měly ve státním zájmu účinně podporovat činnost Svazu brannosti, zejména bezplatným propůjčováním vojenských prostorů (cvičišť, sportovišť, střelnic a tábořišť) a rovněž tak i pomůcek potřebných k branné výchově. Vojenští gážisté měli doporučeno, aby do svazu vstoupili v co nejhojnějším počtu a napomohli tak jeho působení při branné výchově obyvatelstva.
Dřívější korporace, např. Svaz čs. důstojníků, Svaz čs. rotmistrů, do něj většinou vstoupily. Ústředí SB sídlilo v Praze a v krajích mělo krajské inspektoráty branné výchovy a v okresech okresní inspektoráty.
Podle návrhu ustavujícího valného shromáždění Svazu brannosti byly počátkem roku 1946 ministrem národní obrany ustanoveni tito funkcionáři:
– předseda SB: gen. MVDr. Mikuláš Ferjenčík, státní tajemník MNO,
– 1. zástupce předsedy SB: div. gen. Bohumil Boček, náčelník HŠ,
– 2. zástupce předsedy SB: plk. pěch. JUDr. Jaroslav Procházka, náčelník HSVO,
– 1. úřadující předseda SB: plk. pěch. Celestin Hanzal, MNO
– 2. úřadující předseda SB: škpt. žen. v z. Vladimír Pacák, ředitele Dejvické záložny,
– velitelem SB: plk. pěch. Karel Kříž, MNO,
– zástupcem velitele SB: pplk. pěch. Adolf Hruška, MNO.
Svaz brannosti vydával i vlastní týdeník pod názvem „Obrana vlasti“, který byl ovšem 1.1.1947 sloučen s armádními deníky “Svobodné Československo” a “Bojovník” v jeden společný deník “Obrana lidu”.
Svoji činnost Svaz brannosti ukončil dne 10.6.1949 na základě zákona č. 138/1949 Sb. ze dne 11.5.1949. Jeho práva a závazky přešly na stát, respektive na vojenskou správu.
736. Generálplukovník František Veselý (odpovídá Pavel Minařík)
Také jsem o něm slyšel. Zkuste věnovat více úsilí formulování svého dotazu.