510. Jaké složky působily v roce 1938 při obraně hranic na Kraslicku? (odpovídá Pavel Minařík)
Po vyhlášení mobilizace a zaujetí hlavního obranného postavení obranu severozápadních Čech zajišťovaly složky tzv. Skupiny 1. V tomto případě se jednalo o hraničářský prapor 5 a smíšený přezvědný oddíl 32, které byly umístěny v Doupově a I. prapor pěšího pluku 46 v Kadani. Přímo v Kraslicích se nacházely pouze jednotky praporu Stráže obrany státu Falknov (Sokolov). V době henleinovského povstání v oblasti od 13. září do 17. září působila motorizovaná brigáda 4. rychlé divize. Motorizovaný hraničářský prapor 4 byl rozmístěn v Kynšperku, cyklistický prapor 1, rota KPÚV 89, dělostřelecký motorizovaný oddíl a tanková rota přímo ve Falknově. Po ranním útoku povstalců 22. září musely jednotky SOS Kraslice opustit. Odpoledne družstva SOS posílil jeden obrněný automobil a pohotovostní oddíl X por. Kitzbergera. Ve večerních hodinách byla do oblasti přisunuta motorizovaná pěší rota Instrukčního praporu, posílená 3 lehkými tanky, a město bylo osvobozeno. V noci z 30. září na 1. října čs. armáda a jednotky SOS město opětně vyklidily a ustoupily do Sokolova. Kraslice patřily do I. vyklizovaného pásma.
509. Chtěl bych se zeptat, slyšel jsem něco o tom, že na přelomu roku 1937-8 byli nakloněni polští generálové k převratu proti Jozefu Beckovi a byli „nakloněni“ Československu a viděli v něm potenciálního spojence proti Německu. Nevíte, kdepak by se daly sehnat informace, nebo nevíte o tom něco, jak se chovala polská generalita právě na sklonku 30. let. Předem děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)
Polská generalita byla v letech 1937 až 1938 naprosto loajální k politickému vedení státu, které se vůči Československu chovalo nepřátelsky. Polský ministr zahraničí Beck považoval Československo za „umělý“ stát, který se nemůže udržet a počítal s jeho rozpadem. O přátelském vztahu polské generality nemůže být ani řeč. Na podzim 1938 Polsko svůj protičeskoslovenský postoj projevilo připravovaným vojenským vpádem na Těšínsko a rozsáhlou záškodnickou kampaní na Podkarpatské Rusi. Podrobnosti o uvedené problematice lze nalézt v nedávno vydané knize polského historika Marka Deszczyńského „Ostatni egzamin – Wojsko Polskie wobec kryzysu czechoslowackiego 1938-1939“.
508. Nevíte, kdypak byli první zmínky operace Zelený (Fall Grün) a jak vypadal vývoj tohoto plánu? (odpovídá Pavel Šrámek)
Příslušné informace můžete nalézt v knize Pavla Šrámka „Když zemřít tak čestně. Československá armáda v září 1938“ (vydané v roce 1996) nebo v publikaci „Kniha O – Přepadení Československa ve světle dokumentů, předložených mezinárodnímu vojenskému soudu v Norimberku“ (vydané v roce 1946). Po knížkách se podívejte v některé z vědeckých knihoven v bývalých krajských městech.
507. Chtěl bych se zeptat, jak to bylo s květnovou mobilizací. Zda opravdu byly německé jednotky na čs. hranicích, nebo to byla fáma vypuštěná německou stranou. Předem děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)
Z dnes známých dokumentů je zřejmé, že Německo v květnu 1938 nemělo v úmyslu obsadit Československo nebo jeho část a zprávy čs. zpravodajské služby o soustřeďování německé armády jsou považovány buď za omyl nebo za záměrnou dezinformaci. Druhá teorie je poměrně oblíbená a původce údajné dezinformace se hledá v německé nebo dokonce sovětské zpravodajské službě. Pravděpodobnější se však přesto jeví teorie omylu, kdy vedle možnosti soustřeďování proti Československu hrála roli napjatá atmosféra před čs. obecními volbami, která připomínala situaci před vpádem německé armády do Rakouska v květnu 1938.
506. Jaká byla kódová označení letadel u jednotlivých útvarů čs. letectva v září 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)
Zkuste se podívat do knížek autorské dvojice Jiří Rajlich – Jiří Sehnal „Vzduch je naše moře“ nebo Miloslava Johna „Československé letectvo v roce 1938“. Upozorňujeme však, že tyto knihy mohou obsahovat chyby.
505. Zajímalo by mě složení čs. předválečných rychlých divizí. Jaké byly plánované počty a druhy jednotek, které zahrnovaly, případně druhy a počty výzbroje a ostatní techniky. (odpovídá Pavel Minařík)
Rychlé divize se vytvořily k 1.1.1938 a složení jednotlivých divizí bylo následující:
| 1. rychlá divize | Praha |
| – 1. motorizovaná brigáda | Praha |
| · instrukční prapor | Milovice |
| · cyklistický prapor 4 | Louny |
| – 1. jezdecká brigáda | Praha |
| · dragounský pluk 1 | Terezín |
| · dragounský pluk 5 | Praha |
| · dělostřelecký oddíl 84 | Týn nad Vltavou |
| 2. rychlá divize | Brno |
| – 2. motorizovaná brigáda | Brno |
| · hraničářský prapor 10 | Holešov |
| · cyklistický prapor 2 | Frýdek |
| · cyklistický prapor 5 | Brno |
| · dělostřelecký oddíl 82 | Přerov |
| – 2. jezdecká brigáda | Brno |
| · dragounský pluk 2 | Olomouc |
| · dragounský pluk 6 | Brno |
| · dragounský pluk 7 | Hodonín |
| 3. rychlá divize | Bratislava |
| – 3. motorizovaná brigáda | Bratislava |
| · cyklistický prapor 3 | Levice |
| · dělostřelecký oddíl 83 | Sereď |
| – 3. jezdecká brigáda | Bratislava |
| · dragounský pluk 3 | Nové Zámky |
| · dragounský pluk 10 | Mukačevo |
| · dragounský pluk 11 | Bratislava |
| 4. rychlá divize | Pardubice |
| – 4. motorizovaná brigáda | Pardubice |
| · hraničářský prapor 4 | Písek |
| · cyklistický prapor 1 | Slaný |
| · dělostřelecký oddíl 81 | Kostelec nad Orlicí |
| – 4. jezdecká brigáda | Pardubice |
| · dragounský pluk 4 | Klatovy |
| · dragounský pluk 8 | Pardubice |
| · dragounský pluk 9 | Vysoké Mýto |
Plánované mírové počty některých útvarů, náležejících do složení rychlých divizí, se nám podařilo zjistit u útvarů pěchoty a dělostřelectva pouze pro rok 1935 a u útvarů jezdectva pro rok 1937:
| Útvar | osob | kulometů | KPÚV | VKPL | děl | minometů | tanků | automobilů | koní |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dragounský pluk | 900 | 32 | 2 | – | – | – | – | 4 | 700 |
| Instrukční prapor | 1 170 | 59 | 4 | – | – | 2 | – | 66 | – |
| Cyklistický prapor | 670 | 35 | 4 | 2 | – | 2 | – | 18 | – |
| Hraničářský prapor | 720 | 35 | 4 | 4 | – | 2 | – | 48 | – |
| Dělostřelecký oddíl | 420 | 8 | – | – | 16 | – | – | 23 | 190 |
V průběhu všeobecné mobilizace čs. armády, provedené na sklonku září 1938, se jejich složení podstatně změnilo:
| 1. rychlá divize Pacov |
| – 1. motorizovaná brigáda |
| · instrukční prapor 1 |
| · instrukční prapor 2 |
| · prapor lehkých tanků 2 |
| · dělostřelecký oddíl 88 |
| – 1. jezdecká brigáda |
| · dragounský pluk 1 |
| · dragounský pluk 5 |
| · cyklistický prapor 4 |
| · dělostřelecký oddíl 84 |
| – motorizovaný přezvědný oddíl 1 |
| – ženijní rota 81 |
| – telegrafní prapor 81 |
| – rota VKPL 81 |
| – rota VKPL 85 |
| – rota KPÚV 83 |
| – rota KPÚV 84 |
| 2. rychlá divize Jaroměřice nad Rokytnou |
| – 2. motorizovaná brigáda |
| · hraničářský prapor 10 |
| · hraničářský prapor 30 |
| · prapor lehkých tanků 3 |
| · dělostřelecký oddíl 86 |
| – 2. jezdecká brigáda |
| · dragounský pluk 2 |
| · dragounský pluk 6 |
| · cyklistický prapor 2 |
| · dělostřelecký oddíl 82 |
| – motorizovaný přezvědný oddíl 2 |
| – ženijní rota 83 |
| – telegrafní prapor 82 |
| – rota VKPL 82 |
| – rota VKPL 86 |
| – rota KPÚV 85 |
| – rota KPÚV 86 |
| 3. rychlá divize Levice |
| – 3. motorizovaná brigáda |
| · rota lehkých tanků 3 |
| · dělostřelecký oddíl 87 |
| – 3. jezdecká brigáda |
| · dragounský pluk 3 |
| · dragounský pluk 11 |
| · cyklistický prapor 3 |
| · dělostřelecký oddíl 83 |
| – motorizovaný přezvědný oddíl 3 |
| – ženijní rota 85 |
| – telegrafní prapor 83 |
| – rota VKPL 83 |
| – rota VKPL 87 |
| – rota KPÚV 87 |
| – rota KPÚV 88 |
| 4. rychlá divize Soběslav |
| – 4. motorizovaná brigáda |
| · hraničářský prapor 4 |
| · hraničářský prapor 24 |
| · prapor lehkých tanků 7 |
| · prapor lehkých tanků 8 |
| · dělostřelecký oddíl 85 |
| – 4. jezdecká brigáda |
| · dragounský pluk 4 |
| · dragounský pluk 8 |
| · cyklistický prapor 1 |
| · dělostřelecký oddíl 81 |
| – motorizovaný přezvědný oddíl 4 |
| – ženijní rota 87 |
| – telegrafní prapor 84 |
| – rota VKPL 84 |
| – rota VKPL 88 |
| – rota KPÚV 89 |
| – rota KPÚV 90 |
Prapor lehkých tanků č. 1 byl od 1. rychlé divize předán do podřízenosti velitelství II. sboru v severních Čechách. Rekonstrukce pohybu praporu lehkých tanků č. 3 na přelomu měsíců září a října je ze všech tankových jednotek rychlých divizí nejsložitější. Rozhodnutí o odvelení praporu od 2. rychlé divize bylo přijato 25. září. Od divize odjel 26. září, téhož dne přijel ke 4. rychlé divize a rozmístil se v prostoru Budislav – Hlavnov – Předboř. Následně byl 29. září odeslán zpět ke 2. rychlé divize, s níž 4. října v dopoledních hodinách zahájil přesun do Vyškova. Zde byl ale odpoledne odeslán po vlastní ose k posílení 3. rychlé divize do Nitry, kam dorazil po 18 hodin jízdy.
Plánované válečné počty rychlých divizí měly činit 460 důstojníků, 218 rotmistrů a 10 457 příslušníků mužstva a poddůstojnického sboru. Výzbroj by v ideálním případě tvořilo 98 lehkých tanků, 12 obrněných automobilů, 24 děl, 28 protitankových kanonů, 16 protiletadlových kulometů, 6 minometů, 66 těžkých kulometů, 264 lehkých kulometů a k přepravě by se mohlo použít 2 832 koní, 874 nákladních automobilů, 135 osobních automobilů a 298 motocyklů. Realita byla ale trochu jiná, např. mobilizovaná 3. rychlá divize čítala pouze okolo 8 500 osob.
Plánované válečné počty některých útvarů, náležejících do složení rychlých divizí, byly následující:
| Útvar | osob | kulometů | KPÚV | VKPL | děl | minometů | tanků | automobilů | koní |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Dragounský pluk | 11 000 | 44 | 2 | – | – | – | – | 49 | 900 |
| Instrukční prapor | 1 200 | 50 | 2 | – | – | 2 | – | 97 | – |
| Cyklistický prapor | 1 000 | 48 | 2 | – | – | 2 | – | 33 | – |
| Prapor lehkých tanků | 460 | 98 | – | – | – | – | 49 | 64 | – |
| Motorizovaný přezvědný oddíl | 450 | 29 | – | – | – | – | – | 48 | – |
| Dělostřelecký motorizovaný oddíl | 400 | 6 | – | – | 12 | – | – | 57 | – |
| Rota KPÚV | 120 | – | 6 | – | – | – | – | 20 | – |
| Rota VKPL | 120 | – | – | 8 | – | – | – | 25 | – |
Pozn.:
VKPL – velký kulomet proti letadlům
KPÚV – kanon proti útočné vozbě
504. Vlastním R-U medaili na jejíž přední straně je hlava France Josefa I. s tituly a na zadní straně je napsaný letopočet 2. DECEMBER 1873. Medaile je bronzová s řetízkem kolem krku. Můžete mi, prosím sdělit, o co se jedná a k jakému účelu byla vydána? (odpovídá Pavel Minařík)
Jedná se o medalii, která byla založena při příležitosti 25. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. Medaile byla určena pro bojovníky, kteří se zúčastnili nejméně jednoho vojenského tažení v rozmezí let 1848 až 1873. Jejími držiteli se tak např. mohli stát vojáci, kteří bojovali ve válkách v roce 1859 nebo 1866. Medaile měla pamětní charakter a byla udělována ještě počátkem 20. století. Existovaly dílčí odchylky v jejím technickém ztvárnění, protože nebyla ražena centrálně, ale v jednotlivých zemích monarchie.
503. Môžte mi povedať o dislokácii leteckých jednotiek počas 2. svetovej vojny na letisku Malacky-Nový Dvor a aké typy lietadiel? (odpovídá Pavel Šrámek)
Na letišti Malacky-Nový Dvor ležícím v tzv. ochranné zóně byla až do konce léta 1944 umístěna pouze III. Kampfbeobachter Schule, tj. výcvikový útvar disponující asi 30 letadly Ju 52/3m, Ju 87, Ju 88, Fw 58C, He 111H a Fi 156. V souvislosti s vypuknutím Slovenského národního povstání byly na toto letiště přesunuty i bojové útvary, neboť německá armáda ho využívala k leteckým útokům proti slovenským povstalcům. V polovině září 1944 bylo na letišti zjištěno asi 80 letadel, z toho cca 25 stíhacích (patrně Bf-109G) a cca 30 bombardovacích (převážně typů Ju 87D, Ju 88A a He 111). Po útoku 1. čs. stíhacího leteckého pluku na letiště Piešťany velení německé armády rozhodlo o přeletu letadel z Piešťan do Malacek. Zdejší letiště se však stalo 20. září 1944 cílem kobercového náletu amerických Liberátorů, bylo přitom vážně poškozeno a na nějaký čas vyřazeno.
Základní německá práce Georga Tessina o německé armádě v letech 2. světové války uvádí pro letiště Malacky-Nový Dvor přítomnost následujících leteckých útvarů:
| II. skupina/NJG 100 | září 1944 až listopad 1944 |
| Část 2. letky/NSGr. 4 | září 1944 až listopad 1944 |
| velitelství a I. skupina/ZG 76 | červenec 1944 |
| velitelství a I. skupina/KG 4 | únor 1945 |
| 14. (Eis.) letka/KG 27 | únor 1945 |
502. Zajímalo by mě, zdali se dá někde nalézt mapa LO vz. 37 LOUNY SLANÝ a LOUNY ŽATEC a nějaké informace (počet, typy, poloha atd.). (odpovídá Pavel Šrámek)
Lehké opevnění v prostoru Louny – Žatec bylo součástí obranné linie na řece Blšance, resp. Ohři. Jednalo se o úseky C-14 Měcholupy (87 objektů), C-27 Lišany (47 objektů), C-13 Postoloprty (49 objektů) a C-12 Louny (74 objektů). Pokud je nám známo, dosud o tomto úseku nebyla vydána žádná publikace, takže další podrobnosti nejsou k dispozici.
Lehké opevnění v prostoru Slaný bylo součástí obranné linie kolem Prahy (tzv. Pražské čáry). Jednalo se o úseky A-3 Smečno (81 objektů), A-2 Slaný (43 objektů) a A-9 Vítov (38 objektů). O Pražské čáře již vyšlo několik publikací s celou řadou podrobností, naposledy v roce 2003 dvoudílná práce Radana Láška „Opevnění z let 1936-1938 v okolí Prahy“, která obsahuje i Vámi požadované mapy.
501. Zajímáme se o problematiku přenesení válečné výroby z let 1944-1945 do podzemí (zejména v Sudetech). Nevíte, kde bychom mohli najít jakékoli odkazy? (odpovídá Pavel Šrámek)
Informace máme jen k leteckému průmyslu. Zkuste se podívat do práce „Luftwaffe over Czech Territory 1945“ vydané u nás v roce 2001 nebo do knihy Miroslava Vaňka „Diana – Továrna na smrt 1944-45“, která vyšla loni v Brně. Doporučujeme také internetové stránky o podzemních prostorech v České republice www.podzemi-cma.cz, kde je mimo jiné i oddíl věnovaný právě podzemním továrnám.
500. Zajímaly by mě znaky jednotlivých vojenských útvarů, oddělení GŠ a MNO před II. světovou válkou. Zejména se mi jedná o zpravodajské oddělení gen. Moravce. Existovaly v této době vůbec podobné znaky a nášivky jako v dnešní české armádě? (odpovídá Pavel Minařík)
Znaky vojenských útvarů, tak jak je známe z dnešní armády, v čs. meziválečné armádě neexistovaly.
499. Slyšel jsem o tzv. plánu B, kdy panovaly obavy, že se bolševici nezastaví na polské hranici a zaútočí i na ČSR v létě 1920. Nevíte, kde by se o tom daly sehnat informace, nebo nevíte o tom něco blíže? (odpovídá Pavel Minařík)
V květnu 1920 vypracoval hlavní štáb čs. armády operační směrnici pod krycím názvem plán „B“ (tj. bolševismus). Plán byl založen na předpokladu, že Rudá armáda zaútočí na krycí skupiny polských a rumunských vojsk na hranici Haliče a Bukoviny. V tomto případě měla být vyhlášena mobilizace a v Karpatech vytvořena linie, která by zabránila vstupu Rudé armády na Podkarpatskou Rus. Síly čs. armády se předpokládalo rozdělit na tři základní skupiny – východní, západní a záložní, každou o 3 až 6 divizích. Východní operační skupina pod velením francouzského generála Fourniera (11. a 12. pěší divize, společně s 2. horskou brigádou) měla vytvořit „závorovou frontu“ v Karpatech a zabránit vstupu Rudé armády na čs. území. Západní operační skupina pod velením gen. Syrového (9. a 10. pěší divize, společně s 1. horskou brigádou) byla pověřena čelit možnému útoku Maďarska. Záložní operační skupinu gen. Podhajského (14 praporů) se předpokládalo zasadit podle potřeby. Práce na plánu pokračovaly do dubna 1923, kdy byly s ohledem na změněnou zahraničněpolitickou situaci ukončeny.
498. Jak moc silná byla domácí československá „bolševická“ opozice, která nesouhlasila s polsko-sovětskou válkou a dělala případné sabotáže dodávek zbraní do Polska v roce 1919-1921? (odpovídá Pavel Minařík)
Po rozšíření zpráv, že přes Československo jsou dopravovány zbraně pro bojující polskou armádu, se jejich přepravu snažili zastavit především železničáři. Zároveň se rozvinula agitační kampaň proti výrobě zbraní pro Polsko, která probíhala v plzeňské Škodovce. Protesty se soustředily především do Kladna, Břeclavi, Bratislavy a Liptovského Mikuláše.
497. Zajímali by mě nějaké podrobnosti o československých vojenských misích v Latinské Americe, kteří důstojníci tam byli? (odpovídá Pavel Minařík)
Československá armáda vyslala v polovině 30. let minulého století do Latinské Ameriky dvě vojenské mise.
První z nich byla vojenská mise vyslaná dne 24.5.1934 do Bolívie na základě československo-bolivijské smlouvy z 8.5.1934. Bolívie byla od června 1932 ve válečném stavu s Paraguayí a předmětem sporu se stala oblast Chaco Boreal, kde byla v roce 1925 objevena ložiska ropy. Podle uvedené smlouvy měli čs. důstojníci pomáhat při organizaci armády, ale nesměli velet a vojenských akcí proti vnějšímu nepříteli se mohli zúčastnit pouze jako pozorovatelé. Skupinu vedl brig. gen. Vilém Plaček (velitel 2. horské brigády), plk. pěch. Rudol Bělín (velitel hraničářského praporu 7), pplk. gšt. Čeněk Kudláček (generální sekretář obrany státu), mjr. děl. Bohumil Podlezl (od dělostřeleckého pluku 1) a kpt. pěch. Theodor Pokorný (pobočník podnáčelníka hlavního štábu). Všichni zúčastnění byli přeloženi do výslužby dnem 4.6.1934.
Do Bolívie skupina dorazila koncem června, ale na frontu vzhledem k nedůvěře ze strany velení bolívijské armády vyrazila v polovině září 1934. Úkolem generála Plačka bylo informovat vládu o situaci na frontě a usměrňovat její požadavky vůči armádě. V operačním oddělení štábu hlavního velitelství se nacházel kpt. Pokorný, zatímco plk. Bělín řídil výcvik pěchoty a mjr. Podlezl výcvik dělostřelectva. Pplk. Kudláček převzal úlohu hlavního ubytovatele. Po katastrofální porážce bolivijských vojsk na sklonku roku 1934 se gen. Plaček stal jedním ze čtyř členů Nejvyšší válečné rady. Po stabilizaci fronty a následném uzavření příměří 14.6.1935 naši důstojníci Bolívii postupně opustili. Nejprve odjeli plk. Bělín a mjr. Podlezl, zatímco pplk. Kudláček a kpt. Pokorný ještě pod dva měsíce prováděli průzkum povodí Amazonky na bolivijsko-brazilském pomezí. Generál Plaček opustil Bolívii počátkem srpna 1935, poté co vypracoval instrukce pro demobilizaci. Všichni příslušníci mise před odjezdem obdrželi řád Condora Commendatore.
V letech 1932-1935 dodala Čs. zbrojovka Brno do Bolívie 55 000 pušek, 2 982 kulometů, 82 milionů nábojů a další materiál v celkové hodnotě přes 1 mil. liber šterlinků.
Druhou misí byla cesta gen. Klecandy do Kolumbie. V letech 1932-1934 totiž probíhal kolumbijsko-peruánský konflikt o tzv. leticijský trapéz, tj. území umožňující Kolumbii přístup k přístavu Leticia na Amazonce. Do řešení sporu byla zapojena zvláštní tříčlenná mise Společnosti národů, jejímž členem se stal i Dr. Beneš, přičemž bylo dohodnuto roční příměří a sporné území přešlo pod správu Společnosti národů. Během jednání kolumbijská strana požádala Beneše o vyslání zkušeného odborníka, s nímž by mohla konzultovat své vojenské přípravy. Dnem 1.3.1934 byla div. gen. Vladimíru Klecandovi udělena šestiměsíční dovolená a generál odjel do Kolumbie. I přes kladné hodnocení ze strany kolumbijské vlády velení čs. armády na prodloužení jeho mise nepřistoupilo a k 1.11.1934 byl povolán zpět do Československa. Na závěr své mise byl vyznamenán řádem Ordero Boyacá.
496. Mohli byste uviesť nejaké podrobnosti o tankovej bitke pri Lanžhote v apríli 1945? Údajne 13 KingTigrov tu rozstrieľalo 20 T-34 a samochodiek pri vlastnej strate jedného stroja. (odpovídá Pavel Minařík)
Boje o Lanžhot probíhaly od 6. dubna 1945 do 11. dubna 1945. Z německé strany se jich zúčastnily divize tankových granátníků „Feldherrenhalle 1“, 711. pěší divize, 46. pěší divize, 21. policejní pluk SS z Brna a příslušníci Volkssturmu z Břeclavi. Útok na Lanžhot zahájila 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina Rudé armády v noci z 6. na 7. dubna 1945. Poté co jezdecké jednotky vybojovaly předmostí na řece Moravě, překročily ji 10. dubna 1945 i tankové jednotky. Útočící jednotky vnikly do města 11. dubna 1945. V odpoledních hodinách od Břeclavi přijelo několik těžkých tanků Pz-VI B od 503. tankového oddílu (PzAbt 503) tankové divize „Feldherrenhalle 2“, které ve spolupráci s obránci provedly protiútok a pronikly až do středu obce, kde je zastavila obrana ruských jednotek. Během noci se německé jednotky z obce stáhly. V bojích bylo zničeno 15 sovětských tanků a 2 Královské tygry.
Tanková divize „Feldherrenhalle 2“ vznikla v listopadu 1944 reorganizací dosavadní motorizované divize „Feldherrenhalle“ (tj. do ledna 1944 původní 60. motorizovaná divize). V únoru 1945 byla reorganizována na tankovou divizi. Divize tankových granátníků „Feldherrenhalle 1“ byla vytvořena v únoru 1945 na základě dřívější 13. tankové divize. Společně s divizí „Feldherrenhalle 2“ tvořila sbor „Feldherrenhalle“.