29

435. Jaké vojenské útvary se nacházely v Karlových Varech v období od roku 1918 do současnosti, jaké druhy zbraní, zda se zde nacházela tanková jednotka. Dále by mne zajímalo co znamená č. 111 na límci uniformy předválečné Čs. armády, o jaký útvar se jednalo, jakou měl historii, kde byl dislokován, jaké druhy zbraní v této jednotce byly? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Karlovy Vary byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– Vojenský správce tovární skupiny1918 – 1920
– Posádková správa1919 – 1938
– Vojenský lázeňský ústav1920 – 1938
– 2. rota hraničářského praporu 51938
b) období 1945 až 1992
– Vojenský lázeňský ústav1945 – AČR
– velitelství 16. divize (13. brigády/divize)1945 (1947/1949) – 1950
– II. prapor pěšího pluku 151945 – 1947 1)
– automobilní rota 51945 – 1947 1)
– Vojenská evidence koňstva 161945 – 1949
– Vojenská evidence motorových vozidel 161946 – 1949
– pěší prapor (pluk) 771947 (1949) – 1950 1)
– II. oddíl dělostřeleckého pluku 141947 – 1950 1)
– dělostřelecký oddíl 2641947 – 1950 1)
– velitelství I. sboru1948 – 1950
– velitelství 12. pěší (střelecké) divize1950 (1954) – 1955
– velitelství 20. střelecké (motostřelecké/mechanizované) divize1955 (1958/1991) – AČR
– 20. strážní rota1961 – 1962 3)
– 20. průzkumná dělostřelecká baterie1961 – 1967 2)
– velitelská baterie (20. baterii velení a dělostřeleckého průzkumu)1974 (1984) – AČR 2)
– 20. četa PVO1961 – 1967 6)
– 20. baterie radiolokačního průzkumu a velení1991 – AČR
– 12. průzkumná rota1950 – 1957
– 74. pěší (střelecký/motostřelecký) pluk1950 (1954/1958) – 1991 3)
– 12. (20.) spojovací prapor1950 (1991) – AČR 2)
– 12. chemická četa (12. četa chemické ochrany)1950 (1955) – 1958 2)
– 12. rota (prapor) chemické ochrany1958 (1974) – 1991 4)
– 20. rota chemické ochrany1991 – AČR
– 62. automobilní rota1955 – 1961
– 12. (20.) zdravotnický prapor1954 (1991) – AČR 2)
– 20. vrtulníková letka1964 – 1974 5)
– Vojenská zotavovna1951 – 1956
– 1. zdravotnický oddíl1961 – 1963
– 24. provozní rota1962 – 1964
– Krajské (á) vojenské (á) velitelství (správa)1949 (1954) – 1960
– Městská vojenská správa1954 – 1960
– Okresní vojenské (á) velitelství (správa)1951 (1954) – AČR
– (Krajská) Vojenská (ubytovací a) stavební správa1951 (1956) – 1960
– Krajský vojenský soud1948 – 1949
– Vojenský prokurátor1948 – 1949
– Nižší (Obvodový) vojenský soud1951 (1957) – 1966
– Nižší (Obvodový) vojenský prokurátor1951 (1957) – 1966
– Vojenská věznice1950 – 1952
– Velitelství vojenského výcvikového prostoru Hradiště1960 – 1974
– Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště1953 – AČR

Pozn.:
AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.
1) V podkladových materiálech uváděna jako posádka Dvory u Karlových Varů.
2) Útvar dislokován v kasárnách Dvory I.
3) Útvar dislokován v kasárnách Dvory II.
4) Útvar dislokován v kasárnách Dvory III.
5) Útvar dislokován v městské části Karlovy Vary – Březová, vrtulníková technika byla umístěna na letišti Olšová Vrata.
6) Útvar dislokován v městské části Karlovy Vary – Sachrův Dvůr, společně s velitelskou rotou a posádkovou hudbou, tvořících součást velitelství divize.

Na působení velitelství 20. motostřelecké (mechanizované) divize od roku 1995 navázalo velitelství 3. mechanizované brigády. V roce 1997 bylo transformováno na velitelství 3. výcvikové a mobilizační základny sídlící v posádce Velká Hleďsebe a na sklonku roku 2003 zaniklo. V současné době je nejvýznamnějším útvarem posádky Krajské vojenské velitelství, řídící činnost územních vojenských správ na teritoriu Karlovarského kraje. Dále zde působí Újezdní úřad, Územní vojenská správa, Posádková hudba a Vojenská lázeňská léčebna.

Tanková jednotka tvořila součást 74. motostřeleckého pluku v letech 1958 až 1991. Jednalo se o tankový prapor, do jehož složení nejprve náležela jedna rota středních tanků T-34/85 a jedna rota středních samohybných děl s 10 vozidly SD-100. V roce 1960 došlo k reorganizaci roty samohybných děl na tankovou rotu a vytvoření v pořadí třetí tankové roty. Počet tanků T-34/85 tak vzrostl z 11 na 31. V průběhu 1. poloviny 60. let byly uvedené tanky nahrazeny novými tanky T-54A a koncem 60. let modernizovanými stroji T-54AM, které dosahovaly úrovně tanků T-55A používaných u tankových divizí.

Číslo 111 na límci uniformy prvorepublikové armády vyjadřuje příslušnost k dělostřeleckému pluku 111. Uvedený dělostřelecký pluk vznikl v červenci 1920 z bývalého 111. oddílu hrubého dělostřelectva, který se vytvořil v březnu 1919 v Prešově jako 27. oddíl hrubého dělostřelectva (k přečíslování došlo mezi květnem a červencem 1919). Velitelství pluku se spojovací četou a 2. baterie byly dislokovány v Košicích, zatímco až do října 1920 se 1. baterie nacházela v Ťahanovcích a náhradní baterie v Prešově. V říjnu 1920 se obě jednotky přesunuly do Košic a v Ťahanovcích se až do počátku roku 1921 ocitla 2. baterie. Složení pluku o rok později doplnila 3. baterie umístěná v Košicích. V lednu 1926 došlo k reorganizaci útvaru a nadále jej tvořily I., II. oddíl a náhradní baterie, která se v prosinci 1933 rozrostla na oddíl a přestěhovala do Spišské Nové Vsi. V říjnu 1936 došlo k rozšíření spojovací čety na baterii. Po maďarské okupaci Košic se pluk v listopadu 1938 přesunul do prostoru Liptovského Mikuláše a Spišské Nové Vsi.. Od ledna 1939 ve Spišské Nové Vsi sídlilo plukovní velitelství, spojovací baterie a II. oddíl. Ve Spišských Vlachách se nacházel I. oddíl. Výzbroj pluku reprezentovaly 15 cm hrubé houfnici vz. 14/16 a později i vz. 25.


434. Děkuji za odpověď na dotaz čís. 284 a prosím o uvedení složení zbývajícího svazku Silničního sboru, tzn. 31. silniční brigády Česká Třebová a dislokaci jejích útvarů. (odpovídá Pavel Minařík)

31. silniční brigáda vznikla 1.9.1961 v podřízenosti Hlavního týlu Ministerstva národní obrany. V roce 1966 se stala součástí Silničního sboru. Brigáda zanikla 1.5.1969. Velitelství brigády se nacházelo v České Třebové a od října 1968 až do svého zrušení sídlilo v Ústí nad Orlicí.

Do složení 31. silniční brigády náležely:
– 131. silniční prapor Česká Třebová (vytvořen 1.9.1961, redislokován do Opavy v říjnu 1968, zrušen 1.5.1969),
– 132. silniční prapor Jelšava (vytvořen 1.9.1961, zrušen 1.9.1963),
– 132. silniční prapor Znojmo (vytvořen 1.9.1963, zrušen 1.5.1969),
– 133. silniční prapor Jelšava (vytvořen 1.9.1961, zrušen 1.9.1963),
– 133. silniční prapor Rajhrad (vytvořen 1.9.1963, zrušen 1.5.1969),
– 134. silniční stavební prapor Benešov (vytvořen 1.9.1961, reorganizován na 252. silniční stavební prapor a předán 32. silniční brigádě 1.9.1963),
– 134. silniční stavební prapor Vysoké Mýto (vytvořen 1.9.1963, redislokován do Opavy 1.9.1964, zrušen 1.5.1969),
– 135. silniční mostní prapor Bohdaneč (vytvořen 1.9.1961, redislokován do Přelouče v říjnu 1968, zrušen 1.5.1969),
– 136. silniční speciální mostní prapor Znojmo (vytvořen 1.9.1961, zrušen 1.5.1969),
– 31. školní silniční prapor Jelšava (vytvořen 1.9.1963, redislokován do Revúce v říjnu 1968, zrušen 1.5.1969).

Brigádě byly dočasně podřízeny 92. a 93. silniční stavební prapor, které vznikly 1.6.1966 v posádce Bruntál. Po příchodu sovětských vojsk se v říjnu 1968 přesunul 92. silniční stavební prapor do Olomouce a 93. silniční stavební prapor do Opavy. Oba útvary zanikly 1.5.1969.


433. Navazuji na dotaz čís. 325 a prosím, pokud to bude možné o čísla, názvy, data vzniku (zániku) a objasnění účelu dalších útvarů sídlících v Praze 6. Níže zmíněné útvary existovaly ještě uprostřed 80. let – VÚ 2508, VÚ 3277, VÚ 3290, VÚ 3352, VÚ 5543. (odpovídá Pavel Minařík)

Z Vámi uváděných útvarů je nám znám pouze VÚ 5543 a VÚ 3290. V případě VÚ 5543 se jednalo o Administrativně hospodářskou správu MNO, která se vytvořila 1.9.1977 na základě původního Provozního střediska MNO (používalo stejné krycí číslo). Obě složky zodpovídaly za administrativní, proviantní a výstrojní zabezpečení součástí MNO. Správa zanikla v roce 1993, respektive se sloučila se 6. provozním plukem v 6. zabezpečovací brigádu (VÚ 6660). VÚ 3290 byl 70. provozní prapor Hlavní správy VKR. Vznikl v únoru 1951 jako 70. pěší prapor. K 1.11.1954 byl přejmenován na 70. střelecký prapor a 1.9.1962 na 70. provozní prapor. Svoji činnost ukončil 31.3.1991.


432. Zajímám se o historii 55. radiového pluku. Kde se nacházel? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar byl zřízen 1.4.1951 jako 55. radiový prapor. Nejprve se nacházel v Praze-Ruzyni, ovšem již v srpnu 1952 se přesunul do Kralovic. Dnem 1.10.1956 byl rozšířen na 55. radiový pluk. O rok později vznikly odloučené jednotky v Plzni a Zbirohu. V létě 1958 se velitelství útvaru přesunulo do Litoměřic. Dnem 1.10.1960 útvar prodělal reorganizaci na 7. spojovací pluk a 1.9.1978 na 7. radiový pluk. V roce 1985 došlo k jeho zrušení, respektive sloučení se 7. radiotechnickým plukem ve Zbirohu na 7. radiotechnickou brigádu (blíže viz odpověď na dotaz čís. 364).


431. Jaké útvary byli dislokovány v posádce Zbiroh? (odpovídá Pavel Minařík)

Prvním zaznamenaným útvarem v posádce Zbiroh se počátkem roku 1952 stalo velitelství 2. letecké technické divize, které se do té doby nacházelo v Brně. Velitelství zaniklo v březnu 1955. V červnu 1955 do Zbirohu přestěhoval 59. prapor směrových stanic. V říjnu 1957 byl vystřídán odloučenou jednotkou od 55. radiového pluku a po jejím odchodu zde v září 1961 vznikl 7. radiotechnický prapor. V roce 1962 se prapor rozrostl na 7. radiotechnický pluk, přičemž jeho samostatná část se nacházela v Mariánských Lázních. V roce 1985 došlo ke sloučení 7. radiotechnického pluku se 7. radiovým plukem z Litoměřic na 7. radiotechnickou brigádu (blíže viz odpověď na dotaz čís. 364). V roce 1991 byla brigáda zrušena a místo ní ve Zbirohu vzniklo 1. radiotechnické středisko. K 1.7.1994 se na základě střediska vytvořila 1. brigáda vojenského zpravodajství. V říjnu 1997 došlo k reorganizaci brigády na 12. výcvikovou a mobilizační základnu vojenského zpravodajství a elektronického boje. V roce 1999 prodělala transformaci na výcvikové středisko, které v roce 2000 přesídlilo do jiné posádky. V dané době se uvažovalo, že do posádky Zbiroh bude přemístěn Vojenský ústřední archiv, ale nakonec se zde usídlila zdravotnická základna se 6. polní nemocnicí. V rámci reformy ozbrojených sil bude posádka opuštěna.


430. Zajímalo by mě vše o letišti v Brně-Slatině, když ho využívala armáda. (odpovídá Pavel Minařík)

Na letišti v Brně-Slatině se nacházely následující „létající“ útvary čs. vojenského letectva:

a) období 1918 až 1939
– velitelství Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– velitelství I. perutě Leteckého pluku 5březen 1936 – červenec 1939
– velitelství II. perutě Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– velitelství III. perutě Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– velitelství náhradní perutě Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– 75. letka (lehká bombardovací) Leteckého pluku 5říjen 1937 – květen 1938
– 76. letka (lehká bombardovací) Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– 77. letka (lehká bombardovací) Leteckého pluku 5říjen 1937 – červenec 1939
– 81. letka (těžká bombardovací) Leteckého pluku 5leden 1938 – červenec 1939
– 82. letka (těžká bombardovací) Leteckého pluku 5září 1937 – červenec 1939
– 83. letka (těžká bombardovací) Leteckého pluku 5říjen 1931 – červenec 1939
– 84. letka (těžká bombardovací) Leteckého pluku 5březen 1936 – červenec 1939
– cvičná letka náhradní perutě Leteckého pluku 5duben 1937 – červenec 1939
b) období po roce 1945
– letecký pluk 7leden 1946 – červen 1950
– letecký pluk 8leden 1946 – říjen 1950
– cvičná letka 3srpen 1946 – leden 1951
– letecký pluk 3 (3. stíhací letecký pluk)červenec 1949 – srpen 1964
– letecký pluk 47říjen 1950 – říjen 1951
– 32. bitevní letecký plukříjen 1951 – březen 1954
– 28. bitevní letecký pluksrpen 1952 – září 1958
– 24. vrtulníkový plukzáří 1964 – srpen 1969

Příslušné „pozemní“ zabezpečovací útvary jsou uvedeny v odpovědi na dotaz čís. 375. S dalšími dotazy na historie letiště se můžete obrátit na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, Praha 186 00.


429. Jakou úlohu hrálo 18. místo řízení MO SSSR? Kromě Vámi zmiňovaných dislokací sovětských skladů jaderné munice by mohly být i další, například v Kostelci nad Černými lesy? (odpovídá Pavel Minařík)

V Kostelci nad Černými lesy se nacházela pouze 209. vojenská nemocnice Střední skupiny vojsk. Personál nemocnice tvořilo okolo 60 vojáků a 140 občanských zaměstnanců. Původně se jednalo o léčebnu pro nemocné tuberkulózou plic. Nemocniční areál byl v roce 1971 předán sovětské straně a měl plochu asi 30 ha se vzrostlým lesoparkem. Tvořila jej východní část (hlavní pavilon – 160 lůžek, dětský pavilon – 60 lůžek), střední část (hospodářská), západní část (45 bytů) a stará ubytovna (57 bytů). Po celou dobu byl ale areál z větší části spravován Ministerstvem zdravotnictví ČSR, takže se při zpětném předání čs. straně nacházel v relativně dobrém stavu.

O Vámi uváděném 18. místě řízení MO SSSR nemáme žádné informace. Na území Československa se nacházelo pouze 146. středisko řízení průzkumu, dislokované v posádce Milovice.


428. Zajímalo by mě něco o VÚ 2071. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uváděný VÚ 2071 byl 74. motostřelecký pluk. Útvar vznikl v létě 1945 v Ústí nad Labem jako pěší pluk 42. Již 1.10.1945 proběhlo jeho přečíslování na pěší pluk 36. Opětná změna číslování se uskutečnila o dva roky později a od 1.10.1947 působil jako pěší pluk 74 v posádce Most. Dnem 8.3.1948 bylo útvaru na základě rozhodnutí prezidenta propůjčeno pojmenování „Bělocerkevský“. Na podzim 1950 se pluk přestěhoval do Dvorů u Karlových Varů a po změně základních řádů se číslo útvaru přesunulo před jeho název, takže nadále byl uváděn jako 74. pěší pluk. K 1.11.1955 došlo k přejmenování útvaru na 74. střelecký pluk. Dnem 9.5.1955 bylo rozkazem prezidenta zrušeno pojmenování „Bělocerkevský“ a od 31.5.1958 jej nahradilo pojmenování „Československo – korejského přátelství“. V říjnu 1958 se uskutečnila reorganizace útvaru na 74. motostřelecký pluk. V této podobě pluk setrval až do 31.10.1991, kdy v rámci celkové reorganizace čs. armády zanikl. Do 30.9.1949 používal krycí číslo VÚ 2288, od 1.10.1949 do 31.10.1991 VÚ 2071.


427. Zajímala by mne historie VÚ 1732 Plzeň-Bory. Snad šlo o 1. spojovací pluk. (odpovídá Pavel Minařík)

V případě VÚ 1732 se jednalo o 1. Ružomberský spojovací pluk hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše. Útvar vznikl v létě 1945 v Turnově pro potřeby velitelství 1. oblasti jako Spojovací pluk 1. Na základě dekretu prezidenta republiky byl 6.11.1945 pojmenován útvarem „Hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše“. V roce 1950 se pluk přemístil do Prahy, kde byl převeden do podřízenosti velitelství 1. vojenského okruhu. Dnem 9.5.1955 bylo pojmenování útvaru upraveno na 1. Ružomberský spojovací pluk hrdiny Sovětského svazu kapitána Otakara Jaroše. V létě 1958 pluk přešel do složení vojsk 1. armády a v září 1959 se přesunul do Kralovic. V létě 1960 se útvar opětovně přestěhoval a jeho novým posádkovým městem se stal Beroun. Zde 1. spojovací pluk setrval do září 1979, kdy byl redislokován do Plzně. Dnem 1.1.1992 proběhla reorganizace pluku na 3. spojovací brigádu (bez čestného nebo historického názvu). V březnu téhož roku se uskutečnilo přemístění svazku do Ružomberoku a podřízení Vojenskému velitelství Východ. Rozkazem prezidenta republiky byl 20.10.1992 brigádě propůjčen historický název „Ružomberská“. Od 1.1.1993 se svazek stal součástí ASR.


426. Zajímalo by mě něco o vojenském prostoru Dětřichov (okres Olomouc). Byla tam asi v době spojenecké invaze Sovětská armáda, ale pak i naše armáda. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Dětřichov se v listopadu 1953 vytvořil 4. muniční sklad leteckého týlu. V říjnu 1955 se stal muničním skladem 3. letecké technické divize. V září 1957 byl vyjmut ze složení divize a reorganizován na 3. ústřední letecký muniční sklad a podřízen Velitelství letectva a PVOS. V říjnu 1958 byl převeden do složení Zásobovací základny letectva jako 7. sklad letecké munice (VÚ 1552). V září 1961 se v Dětřichově vytvořila Zásobovací základna PVOS (VÚ 7333). V září 1963 byl do uvedené základny začleněn 7. sklad letecké munice, který tím ztratil charakter samostatného vojenského útvaru. V posádce Dětřichov se od roku 1968 nacházel muniční sklad a strážní prapor Střední skupiny sovětských vojsk. Vlastní zásobovací základna byla zrušena v roce 1996.


425. Prosím nějaké informace o VÚ 9996 ve Stříbře. Jeho zaměření a technické vybavení. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený VÚ 9996 byl 1. armádní geodetický odřad. Útvar vznikl 1.9.1963 v posádce Příbram a jak již je z názvu patrné, podléhal velitelství 1. armády dislokované v téže posádce. Dnem 1.9.1965 byl přejmenován na 1. okruhový geodetický odřad, protože i nadřízené velitelství změnilo pojmenování z 1. armády na Západní vojenský okruh. V září 1967 se útvar přesunul do posádky Stříbro. K 1.9.1969 se stejně jako jeho nadřízené velitelství vrátil k původnímu pojmenování, tj. nadále nesl název 1. armádní geodetický odřad. Dnem 1.9.1978 proběhla reorganizace útvaru na 1. armádní topografický odřad, čímž převzal i povinnosti zrušeného 1. armádního kartografického odřadu z Příbrami, kde nadále měl odloučené pracoviště. Útvar zanikl 31.10.1992 poté, co na sklonku předcházejícího roku zaniklo i jeho nadřízené velitelství. Údaje o technickém vybavení útvaru nám nejsou známy.


424. Mohli byste uvést útvary, školy a zařízení Čs. armády dislokované od roku 1945 v posádce Žamberk? Dále prosím o „životopis“ bývalého VÚ 9967 Beroun ve zkratce. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Žamberk byly umístěny následující útvary bývalé čs. armády:

– I. prapor pěšího pluku 41945 – 1947
– pěší prapor 421947 – 1949
– pěší pluk 361949 – 1950
– Okresní vojenské (á) velitelství (správa)1951 (1954) – 1960
– Škola letectva pro ženy1952 – 1953
– Učiliště (Škola) pozemních specialistů letectva1953 (1954) – 1963
– 21. dělostřelecká základna1963 – 1974
– velitelství 7. dělostřelecké divize1974 – 1984
– 71. kanonová dělostřelecká brigáda1974 – 1991
– 17. dělostřelecký oddíl velké mohutnosti1984 – 1991
– 2. dělostřelecká brigáda1991 – AČR
– 21. protitankový oddíl1991 – AČR
– 6. dělostřelecký oddíl1991 – AČR
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

Vámi uvedený VÚ 9967 vznikl v podřízenosti velitele spojovacího vojska dnem 1.4.1951 v posádce Praha jako 59. radiový prapor. V červnu 1955 proběhla reorganizace útvaru na 59. prapor směrových stanic a jeho redislokace do Zbirohu. V průběhu roku 1957 se prapor přemístil do Hradce Králové a v roce 1961 do Prahy. K 1.9.1962 došlo k rozšíření útvaru na 59. pluk směrových spojů. Po vytvoření velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře byl k 1.9.1969 předán do jeho podřízenosti. V létě 1979 se přestěhoval do Berouna, kde byl 31.10.1982 reorganizován na 59. brigádu dálkových spojů. V návaznosti na reorganizaci nadřízeného velitelství, které se přeměnilo na Vojenské velitelství Západ, byla brigáda k 1.1.1992 transformována na 1. pluk dálkových spojů. Ke zpětnému rozšíření útvaru na svazek došlo k 1.4.1994, kdy se z pluku stala 61. spojovací brigáda bezprostředně podřízená MNO. Dnem 30.9.2000 byla brigáda zrušena.


423. Mohli byste uviest, aké útvary čs. armády (stačí druh zbraně a typ – pluk, brigáda a pod.) posobili v Nitre, na jz. Slovensku, od roku 1918 ? Je možné zistiť, kedy prestala armáda ČSR použivat staré kasárně v stredě mesta pri justičnom paláci? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Nitra byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
– velitelství 18. pěší brigády1920 – 1937
– Posádkové velitelství1919 – 1939
– náhradní prapor střeleckého pluku 41919
– pěší pluk 71920 – 1939
– náhradní rota hraničářského praporu 81920
– náhradní baterie polního dělostřeleckého pluku 1371919
– náhradní baterie hrubého dělostřeleckého oddílu 1101920
– náhradní baterie jezdeckého dělostřeleckého pluku 4011920
– náhradní baterie protiletadlového dělostřeleckého pluku 1511920 – 1923
– dělostřelecký pluk 91933 – 1938
– dělostřelecký pluk 541936 – 1939
– dělostřelecký pluk 1101920 – 1935
– automobilní prapor 71936 – 1939
– letecký pluk 31920 – 1939
– 75. letka leteckého pluku 51938 – 1939
– Letecký sklad 31932 – 1939
– Posádková nemocnice1920 – 1939
– odbočka Proviantního skladu 91920 – 1939
– Vojenská evidence koní 91920 – 1922
– Vojenský (á) správce (správa) tovární (průmyslové) skupiny1918 (1920) – 1921
– Doplňovací okresní velitelství1920 – 1939
– Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství1919
– Domobranecké doplňovací okresní velitelství1919 – 1921
b) období 1945 až 1992
– velitelství 9. pěší divize1945 – 1949
– pěší pluk 71945 – 1950
– dělostřelecký pluk 91945 – 1946
– dělostřelecký oddíl 2591945 – 1946
– dělostřelecký pluk 207 (202)1946 (1947) – 1949
– 3. protiletadlový oddíl (pluk)1968 (1979) – ASR
– automobilní prapor 71945 – 1949
– 4. pobočka 1. ústředního automobilního skladu1964 – 1967
– Ústřední tanková a automobilní základna1967 – ASR
– 14. intendanční sklad1945 – 1950
– 10. intendanční sklad (10. sklad výstroje)1951 (1953) – 1954
– pobočka 2. okruhového skladu výstroje1954 – 1965
– 2. okruhový sklad proviantního materiálu1965 – ASR
– Vojenská nemocnice 271945 – 1946
– Doplňovací okresní velitelství1945 – 1949
– Velitelství evidence koňstva 91945 – 1949
– Velitelství evidence motorových vozidel 91947 – 1949
– Vojenská stavební správa1945 – 1949
– Krajské (á) vojenské (á) velitelství (správa)1949 – 1960
– Vojenská (Krajská vojenská ubytovací a) stavební správa1951 (1956) – 1958
– Okresní vojenská správa1955 – 1960
– Automobilní (Vojenské) učiliště1946 (1972) – ASR
– Ústřední poddůstojnická škola (Škola automobilních specialistů)1953 (1954) – 1963
– 1. školní automobilní prapor1963 – 1964

Informace o ukončení využívání Vámi uvedeného vojenského objektu můžete získat na místně příslušné Krajské vojenské ubytovací a stavební správě, kde musí být uloženy doklady o předání objektu novému majiteli (uživateli).


422. Prosím o informaci o útvaru VÚ 1728. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený VÚ 1728 byl 40. prapor spojení a radiotechnického zabezpečení, dislokovaný v posádce Olomouc. Prapor vznikl 1.9.1964 a byl předurčen pro zabezpečení činnosti velitelství 46. dopravní výsadkové letecké divize. Zanikl 1.9.1969 v důsledku zrušení nadřízeného velitelství.


421. Je možné zjistit více než bylo publikováno svého času v tisku o akci Krkonoše, údajné přípravě ČSLA k intervenci v Polsku? (odpovídá Pavel Minařík)

Zkuste se se svojí žádostí obrátit na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, Praha 186 00.

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek