360. Jaké bylo v roce 1938 mírové složení ženijního praporu resp. pluku, jaká byla výzbroj (počty kulometů, minometů atd.) a jaký vliv na organizaci měla motorizace některých ženijních praporů. (odpovídá Pavel Minařík)
Mírové složení útvarů ženijního vojska bylo v roce 1938 následující:
– ženijní pluk 1: velitelství a pomocná rota – Terezín, I. ženijní prapor – Terezín, II. ženijní prapor – Litoměřice, motorizovaný ženijní prapor 23 – Terezín (od července 1938 Liberec), motorizovaná ženijní rota 14 – Terezín, náhradní prapor – Terezín,
– ženijní pluk 2 „Uralský“: velitelství a pomocná rota, I. až III. ženijní prapor, motorizovaná ženijní rota 12, náhradní prapor – vše Kroměříž,
– ženijní pluk 3: velitelství a pomocná rota, I. až II. ženijní prapor, motorizovaná ženijní rota 13 – vše Komárno, náhradní prapor – Komárno (od července 1938 Sereď),
– ženijní pluk 4: velitelství a pomocná rota, I.až II. ženijní prapor, mostní prapor, náhradní prapor – vše Bratislava,
– ženijní pluk 5: velitelství a pomocná rota, I. až II. ženijní prapor, motorizovaná ženijní rota 11 – vše Praha, motorizovaný ženijní prapor 21 – Domažlice, motorizovaný ženijní prapor 22 – Most, náhradní prapor – Praha,
– ženijní pluk 6: velitelství a pomocná rota, strojní prapor (světlometná rota, strojní a elektrotechnická rota, pobřežní rota), říční prapor (lodní rota, minová rota), náhradní prapor – vše Bratislava,
– ženijní prapor 12: velitelství a dvě ženijní roty – vše Komárno (od února 1938 vše Michalovce), náhradní rota – Sereď (od února 1938 Michalovce).
Ženijní prapory byly vždy tvořeny dvěmi ženijními rotami. Součástí mostního praporu byly dvě mostní roty. Náhradní prapory se skládaly z náhradní roty a ženijní zbrojní roty.
Motorizace se v ženijním vojsku projevila 1.10.1937 zrušením cyklistických ženijních rot u ženijních pluků 1 a 3, společně se zřízením tří motorizovaných ženijních praporů (č. 21-23) dislokovaných v pohraničních oblastech Čech a čtyř motorizovaných ženijních rot (č. 11-14). Zmíněné jednotky byly začleněny u ženijních pluků 1, 2, 3 a 5. Motorizované ženijní prapory se skládaly ze dvou ženijních rot a jedné kanonové ženijní roty.
Mírové počty osob a techniky ženijního vojska byly v roce 1937 stanoveny následovně:
| Útvar | Osob | MC | OA | NA | KPÚV | LK | TK | Pušek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| žp 1 | 1.221 | 24 | 6 | 42 | 6 | 26 | – | 1.167 |
| žp 2 | 962 | 5 | 1 | 11 | – | 5 | – | 910 |
| žp 3 | 743 | 5 | 1 | 11 | – | 5 | – | 700 |
| žp 4 | 889 | – | – | 1 | – | 6 | – | 842 |
| žp 5 | 1.940 | 43 | 11 | 73 | 12 | 47 | – | 1.867 |
| žp 6 | 909 | – | 1 | 2 | 11 | 5 | 32 | 892 |
| žpr 12 | 340 | – | – | – | – | – | – | 314 |
Pozn: MC – motocykl, OA – osobní automobil, NA – nákladní automobil, KPÚV – kanon proti útočné vozbě, LK – lehký kulomet, TK – těžký kulomet
K 18.3.1939 se na území bývalého Československa nacházelo 30 mostových souprav vz. 32, 760 pontonů vz. 32, 658 mostových vozů vz. 32, 91 mostových souprav Birago, 1.489 pontonů Birago, 804 mostových vozů Birago, 36 mostových souprav „B“, 39 mostových polí 25 m, 1 mostové pole 17,5 m, 61 lodí sedmidílných, 38 lodí devítidílných, 673 tun ostnatého drátu, 18.234 železných kolíků na překážky, 92 tun ekrazitu u útvarů, 115 tun ekrazitu pro zajištění hranic, 426 říčních uzávěrových min a 130 říčních útočných min.
359. Zajímaly by mě typy límcových označení druhů zbraní předválečné armády, kterým jste se v předchozích odpovědích věnovali. (odpovídá Pavel Šrámek)
Nejsme bohužel odborníci na stejnokroje, takže více informací, než které byly uvedeny ve zmíněných dotazech, nemáme. Zkuste se podívat na doporučené internetové stránky.
358. Jací byli českoslovenští letci za druhé světové války? (odpovídá Pavel Šrámek)
Českoslovenští letci byli nepochybně plnohodnotnými vojáky po boku spojenců na straně protihitlerovské koalice a dokázali své vysoké kvality. Právem se jim za to dostalo velké řady ocenění.
357. Je možné zjistit něco o povstání vojáků, kteří odmítli opustit opevnění v Jizerských horách, konkrétněji linie kolem rozhledny Štěpánka? (odpovídá Pavel Šrámek)
V literatuře se občas objevují zprávy o československých vojácích, kteří po Mnichovu 1938 odmítli vyklidit opevnění a chtěli bojovat, ale toto je třeba brát s rezervou. Dobové dokumenty ani vzpomínky pamětníků se totiž o žádném takovém „povstání“ nezmiňují. Diskutovalo se, padala silná slova, hovořilo se o tom, že je nutné bojovat, ale nakonec všechny jednotky více či méně ochotně uposlechly rozkazů a ustoupily.
356. V Roudnici nad Labem na okraji města při výjezdu na Podlusky je umístěn LO, nevím jakého vzoru. Vypadá udržovaný (má čerstvé maskování). Je to součást Pražské čáry? (odpovídá Pavel Šrámek)
Ne, tento objekt není součástí Pražské čáry, ale úseku C-10 tvořícího východní část obranného postavení na řece Ohři (postaven v plném rozsahu v roce 1937), případně úseku 114 tvořícího spojnici mezi obranným postavením na Ohři a tzv. Liběchovskou příčkou (stavěn v roce 1938, dokončeny pouze 2 objekty).
355. U kterých měst v Jižních Čechách je opevnění z roku 1936-1939? Už jsem navštívil téměř celý úsek 15-Pohořelice opevňování 3. sboru, 2. obranného postavení „Jižní Morava“. (odpovídá Pavel Šrámek)
První obranné postavení se budovalo zhruba na čáře Týn – Vitín – Velechnín – Stráž nad Nežárkou – Jindřichův Hradec, druhé pak zhruba na čáře Jablonec – Křenov – Římov – Ostrov u Českých Budějovic – Borovany – Staňkovský rybník. Výstavba pevnostních objektů nebyla do podzimu 1938 zcela dokončena a její současný stav neznáme. Nejlepší bude, když navštívíte některé z muzeí opevnění v tomto prostoru (Křenov, Veselka, Klášter u Nové Bystřice, Borovany), kde jistě získáte podrobnější informace.
354. Chtěl bych vědět počet příslušníků německých okupačních sil v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945). (odpovídá Pavel Šrámek)
Počet příslušníků německých okupačních sil v Protektorátu Čechy a Morava bohužel neznáme. Jeho stanovení by navíc bylo poměrně obtížné, neboť struktura okupační moci byla dosti složitá (vedle armády například jednotky SS, různé druhy policie a tajných služeb, pracovní složky apod.) a navíc se samozřejmě v průběhu okupace měnila. Zjistili jsme jen, že v říjnu 1940 bylo v Protektorátu asi 106 000 příslušníků wehrmachtu a asi 7 500 příslušníků Waffen-SS.
353. Jaké byly tabulkové válečné počty mužstva a výzbroje čs. pěšího pluku a pěšího praporu v roce 1938? Byly prapory, které obsazovaly lehké opevnění, dodatečně doplňovány lehkými kulomety? Zajímal by mě také pěší pluk 15 v září 1938 (dislokace, velitelé, činnost). (odpovídá Pavel Šrámek)
K dispozici máme jen tabulkového válečné počty samostatného pěšího praporu (konkrétně instrukčního praporu), který měl mít 36 důstojníků, 13 rotmistrů, 1187 mužů, 36 lehkých a 12 těžkých kulometů, 4 protitankové kanony a 2 minomety. Klasický pěší pluk měl mít tabulkově za války asi 3000 osob, přes 100 lehkých a 36 těžkých kulometů, 6 minometů a různý počet protitankových kanonů (0 až 12).
Jednotkám obsazujícím v září 1938 lehké opevnění byly přidělovány tzv. nadpočetné kulomety pro lehká opevnění, kterých se podařilo zajistit celkem 5900 (4600 lehkých a 1300 těžkých).
Pěší pluk 15 byl za mobilizace součástí Hraniční oblasti 37 na severní Moravě. Jeho velitelství sídlilo v Mladecku, velel mu plukovník generálního štábu Jindřich Vlasák a měl bránit prostor od Horního Benešova po Opavu. Bližší údaje o jeho činnosti by měla obsahovat plukovní kronika uložená ve Vojenském ústředním archivu v Praze.
352. Hledám jakoukoliv informaci o 8. pěším pluku „Slezském“ z tzv. Czajánkových kasáren, který se postavil postupujícím okupantům v březnu 1939. (odpovídá Pavel Šrámek)
Pokud jsou naše informace správné, tak právě o pěším pluku 8 vydalo před nějakým časem moravské nakladatelství Šárka publikaci, jejímž autorem je pan Marek Skýpala.
351. Rád bych svým žákům stáhnul nějaké vzpomínky legionářů nebo odbojářů z 1. světové války. Poradíte mi případný zdroj? (odpovídá Pavel Šrámek)
Nejlepší bude prohledat internetové stránky pomocí vyhledávače www.google.com (klíčové slovo např. legie, legionář apod.). V minulosti jsme takto narazili na několik stránek, kde podobné informace byly. Jednu z nich naleznete v naší sekci Odkazy – Čs. armáda.
350. Ve 30. letech zakoupilo MNO od Škodových závodů kombinované vozidlo KT4. Kde by bylo možné najít informace o jeho nasazení v čs. armádě, resp. o pozdějším předání Němcům? (odpovídá Pavel Šrámek)
Doporučujeme Vám obrátit se s žádostí o pomoc na Vojenský ústřední archiv v Praze nebo na Podnikový archiv Škody Plzeň v Plzni. Sami o této věci nemáme žádné informace.
349. V Plzni je čtvrť zvaná Vinice. Z mládí si pamatuji, že na jejím místě stály kryty či bunkry. Vím jen, že prý byly patrové, že to byl celý komplex a ke konci války ho snad obsadili Němci. Nevíte o tom něco? (odpovídá Pavel Šrámek)
Konkrétní informace nemáme, ale lze předpokládat, že šlo o objekty postavené Němci za druhé světové války, buď k ukrytí při náletech nebo jako stanoviště protiletadlové obrany. Zkuste se obrátit na Archiv města Plzně, kde by mohli vědět něco bližšího.
348. Lze někde zjistit dislokace četnických stanic v letech 1918 až 1945? (odpovídá Pavel Šrámek)
Přehled četnických stanic vycházel jako služební pomůcka v meziválečném období, je ovšem otázkou, zda tuto pomůcku je možné dnes někde sehnat (např. v Muzeu policie v Praze). Pokud by Vám stačily celkové počty a struktura do úrovně okresního velitelství, podívejte se do druhého dílu „Dějin policie a četnictva“, který vyšel v Praze roku 1999.
347. Nevíte, kde by se daly sehnat materiály o průběhu výběrového řízení na výstavbu opevněné linie Prahy z let 1936 – 1938, smlouvy o výstavbě, smlouvy o vykupování pozemků na výstavbu opevnění a dokumenty o způsobu utajování výstavby? (odpovídá Pavel Šrámek)
V současné době vyšla v pražském nakladatelství Codyprint dvoudílná a velmi podrobná práce Radana Láška „Opevnění z let 1936-1938 v okolí Prahy“, kde byste měl nalézt odpověď na většinu svých otázek.
346. Nevíte o někom, kdo se zabývá historií výstavby československého opevnění z let 1936 – 1938 na Kladensku? (odpovídá Pavel Šrámek)
Nejlepší bude když se obrátíte na pana Krinkeho, správce Vojenského skanzenu Smečno, který tvoří 1 lehký objekt vzor 36 (nad osadou Mlýnek u Drnova) a 2 lehké objekty vzor 37 (u zámku ve Smečně a nad obcí Dolní Bezděkov). V budově obecního úřadu ve Smečně by měla být navíc stálá výstava věnovaná opevnění kolem Prahy.