140

2100. Dobrý den, můj děda nar. 1896 byl vedený k 8. září 1920 jako „dělostřelec čs. dělostřeleckého pluku č. 5 v Rožňavě na Slovensku“. Je možné zjistit nějaké bližší informace o této jednotce? Na Slovensko nastoupil po návratu z italské fronty, byla služba v nové čs. armády i pro tyto veterány povinná? (odpovídá Pavel Šrámek)

Dělostřelecký pluk 5 vznikl v červenci 1920 z dosavadního pluku polního dělostřelectva 52, který zase vznikl v roce 1919 z původního rakousko-uherského pluku polního dělostřelectva 119. Mírovou posádkou dělostřeleckého pluku 5 byly České Budějovice, kam se v září 1920 ze Slovenska vrátily velitelství pluku, I. a II. oddíl. Dokumenty pluku jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu Prahu, je mezi nimi i kronika, z níž byste měl zjistit bližší informace o období 1918 až 1920.

Demobilizace vojáků ze světové války probíhala postupně. Na základě demobilizace z 23. listopadu 1918 byly propuštěny ročníky narození 1899, 1900, 1881 a starší. Na základě demobilizace z 25. září 1919 byly propuštěny ročníky narození 1887 až 1891, další demobilizace z 15. května 1920 se týkala ročníků 1892 a 1893. Na podzim 1920 zůstaly ve službě ročníky narození 1896, 1897 a 1898, které doplnili odvedenci ročníků 1899 a 1900.


2099. Nevíte, kdy byl povolán za mobilizace na podzim 1938 odvodní ročník 1935, zda 23. září 1938 nebo dříve? A kdy byl zase propuštěn? (odpovídá Pavel Šrámek)

Odvodní ročník záložníků 1935 (tj. ti, co vykonali vojenskou službu od podzimu 1935 do podzimu 1937) byl povolán do zbraně rozkazem ze dne 17. září 1938, tj. ještě před vyhlášením mobilizace. Propuštěn zpět do zálohy pak měl být tento ročník dne 15. prosince 1938. Vybraní záložníci tohoto ročníku však mohli být propuštěni dříve. Například po odstoupení pohraničí českých zemí v říjnu 1938 se propustily všechny vojenské osoby z odstoupeného území, které o to požádaly, a podobně po vídeňské arbitráži byl vydán pokyn propustit nejpozději do 12. listopadu 1938 všechny vojenské osoby, které o to požádají a mají bydliště na území odstupovaném Maďarsku.


2098. Zajímají mě místa dislokace a pohyby 2. rychlé divize čs. armády za květnové i zářijové mobilizace v roce 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Při mimořádných opatřeních z 20. května 1938 se 2. rychlá divize soustředila v prostoru Litovel. Po ukončení mimořádných opatření se vrátila do mírových posádek.

Po 13. září 1938 se 2. rychlá divize soustředila v prostoru Olomouc – Litovel (velitelství asi v Olomouci). Po vyhlášení mobilizace 23. září se přesunula do prostoru Slavkova u Brna (velitelství Slavkov). Dne 28. září dostala divize rozkaz k přesunu západním směrem do prostoru Jaroměřice nad Rokytnou (velitelství Jaroměřice). Dne 3. října následoval rozkaz k přesunu do prostoru Olomouc (velitelství bylo od 5. října ve Šternberku) a 6. října pak rozkaz k přesunu do prostoru Pustiměř – Švábenice – Nezamyslice – Pitín – Otaslavice (velitelství Ivanovice). Zde 2. rychlá divize zůstala až do své demobilizace v listopadu 1938, kdy se vrátila do mírových posádek.


2097. Můžete napsat podrobnosti k rotám VKPL, které za mobilizace v září 1938 bránily prostor Hlavního velitelství? (odpovídá Pavel Šrámek)

Prostor Hlavního velitelství bránily koncem září 1938 roty VKPL 5 a 16. Obě byly postaveny pěší plukem 3 v rámci mimořádných opatření již před vyhlášením mobilizace a zajišťovaly zřejmě protileteckou obranu Kroměříže. Dne 27. září byly podřízeny Hlavnímu velitelství, zbaveny dosavadního úkolu a dostaly úkol nový – bránit prostor Hlavního velitelství. Rota VKPL 5 měla zajišťovat obranu obce Račice, rota VKPL 16 měla zajišťovat obranu města Vyškova. Po přijetí mnichovské dohody a přesunu Hlavního velitelství do Prahy se obě roty měly 8. října vrátit do Kroměříže. Zda k tomu skutečně došlo, nevíme, protože krátce nato byly obě roty odeslány na Slovensko, kde 13. října byly zařazeny do protiletecké obrany III. armády. Rota VKPL 5 bránila prostor Spišská Nová Ves, rota VKPL 16 bránila prostor Kysak – Obyšovce. Po vídeňské arbitráži se rota VKPL 16 přesunula na letiště Ňaršany (dnes Ražňany), 20. listopadu dostala rozkaz k přesunu do Popradu. Kdy se obě roty vrátily zpátky do Kroměříže, nevíme, patrně někdy během měsíce prosince.


2096. Jak to bylo se soustředěním čs. záložních divizí v době Mnichova? V literatuře lze narazit na rozporuplné údaje, podle jedněch byly 30. 9. 1938 záložní divize soustředěny, podle jiných některé divize soustředěny ještě nebyly. (odpovídá Pavel Šrámek)

Uvádíme námi zjištěné údaje o soustředění 2. až 22. divize a 1. až 4. rychlé divize na přelomu září a října 1938:
2. divize – chybí zprávy, ale protože byla blízko mobilizačních stanic, předpokládáme, že byla soustředěna,
3. divize – podle deníku Hlavního velitelství 28. 9. dorazily dva pěší pluky, třetí pěší pluk měl dorazit 29. 9.,
4. divize – dne 29. 9. byly na místě jednotky zbraní, služby měly dorazit během 29. a 30. 9., 30. 9. ohlásila divize své soustředění, i když měla nižší stavy,
5. divize – divize byla nedaleko mobilizačních stanic a přesunovala se pěšky, dle hlášení z 29. 9. se soustředění divize dokončovalo,
6. divize – hlášení z 30. 9. hovoří o příchodu dvou pěších pluků, hlášení z 1. 10. uvádí, že jednotky dosáhly nástupových prostorů,
7. divize – hlášení z 30. 9. uvádí všechny útvary zbraní na místě,
8. divize – podle hlášení z 30. 9. měla problémy jen s některými útvary služeb, které nedorazily,
9. divize – hlášení z 30. 9. uvádí všechny tři pěší pluky, smíšený přezvědný oddíl, ženijní rotu, hlášení z 1. 10. uvádí, že dorazil dělostřelecký pluk, 2. 10. chyběly některé služby,
10. divize – hlášení z 30. 9. uvádí, že do prostoru dorazilo jen něco málo, hlášení z 1. 10. uvádí, že se jen pomalu kompletuje,
11. divize – hlášení z 30. 9. uvádí, že do prostoru dorazilo jen něco málo, hlášení z 1. 10. uvádí, že se jen pomalu kompletuje,
12. divize – 2. 10. dorazilo její velitelství, 6. 10. byla soustředěna z velké části, celá divize soustředěna až 7. 10.,
13. divize – v době Mnichova byla na přesunu, nové místo dosaženo 2. 10., zcela soustředěna do 4. 10.,
14. divize – jednalo se o mírovou divizi, která se soustřeďovala už před mobilizací, podle hlášení z 30. 9. byla ve svém prostoru,
15. divize – jednalo se o mírovou divizi, která se soustřeďovala už před mobilizací, dle hlášení z 2. 10. chyběly některé služby,
16. divize – jednalo se o mírovou divizi, podle deníku Hlavního velitelství 30. 9. byla soustředěna,
17. divize – jednalo se o mírovou divizi, která se soustřeďovala už před mobilizací, takže lze předpokládat, že byla soustředěna,
18. divize – podle deníku Hlavního velitelství byl 29. 9. proveden přesun do prostoru soustředění,
19. divize – podle hlášení z 30. 9. dorazily dva pěší pluky, jeden dělostřelecký oddíl, smíšený přezvědný oddíl, ženijní rota, telegrafní prapor, podle dalšího hlášení dojela většina divize 30. 9., zbytek 1. 10.,
20. divize – podle hlášení z 2. 10. dorazily tři pěší pluky a dělostřelecký pluk, chyběly služby,
21. divize – podle hlášení z 1. 10. dojel pěší pluk, telegrafní prapor, velitelství dalšího pěšího pluku, podle hlášení z 2. 10. chyběl horský pěší pluk a dělostřelecký oddíl, 4. 10. byla soustředěna,
22. divize – podle hlášení z 30. 9. dorazil jen stan a štábní rota,
1. rychlá divize – 30. 9. byly v určeném prostoru velitelství a motorizovaná brigáda, jezdecká brigáda byla dosud na přesunu, měla dorazit do večera 2. 10.,
2. rychlá divize – chybí údaje, ale lze předpokládat, že byla soustředěna,
3. rychlá divize – podle deníku Hlavního velitelství dorazily 30. 9. doplňky,
4. rychlá divize – z dochovaných rozkazů divize vyplývá, že byla soustředěna.

Z výše uvedeného vyplývá, že z 21 divizí nově vytvořených za mobilizace jedna třetina (9., 10., 11., 12., 20., 21. a 22.) nebyla dosud soustředěna, další divize (13.) byla na přesunu. Kvůli přesunu nebyla soustředěna také jedna rychlá divize (1.).


2095. Kde sloužil za mobilizace v září 1938 pozdější kolaborant a protektorátní ministr školství Emanuel Moravec. Opravdu u Znojma, jak se uvádí? (odpovídá Pavel Šrámek)

Plukovník generálního štábu Emanuel Moravec byl za mobilizace v září 1938 přidělen etapní službě u velitelství IV. armády, konkrétně přednostovi etapní služby generálu Vilému Plačkovi. Jeho funkce byla označována jako náčelník štábu velitele etapní služby a zastával ji zřejmě do 11. října 1938. U Znojma, jak se někdy uvádí, tedy rozhodně nesloužil, během mobilizace se totiž zdržoval v Brně. Ve Znojmě Emanuel Moravec působil v letech 1927 až 1929, kdy byl důstojníkem u pěšího pluku 24.


2094. Můžete něco napsat o Vrchním velitelství čs. vojsk na Slovensku v roce 1919, hlavně pokud jde o jeho dislokaci? (odpovídá Pavel Šrámek)

Výnosem z 24. prosince 1918 bylo v Kroměříži zřízeno Vrchní velitelství čs. vojsk na Slovensku v čele s italským generálem Luigim Giuseppem Piccionem. Nacházelo se v kroměřížském zámku do března 1919, kdy se přesunulo do Bratislavy. Zde bylo na přelomu května a června 1919 v souvislosti s odchodem generála Piccioneho zpět do Itálie zrušeno, resp. přeměněno na Velitelství západní skupiny v čele s francouzským generálem Mittelhauserem.


2093. V roce 1938 čsl. jednotky, resp. SOS, bojovaly též u Pomezí nad Ohří. Můžete prosím uvést, jak střetnutí dopadlo? Je pravda, že zde bojovaly i německé jednotky SS? (odpovídá Pavel Šrámek)

Dne 23. září 1938 proniklo několik jednotek Stráže obrany státu doprovázených vojenskými pohotovostními oddíly k Pomezí nad Ohří s cílem přehradit silnici Pomezí nad Ohří – Cheb. Zde se střetly s německým četnictvem a příslušníky jednotek SS a nakonec musely ustoupit k Liběnku (dnes Tůně, osada obce Pomezí nad Ohří). Přestřelky zde pokračovaly i v dalších dnech. Příslušníci SS patřili patrně k pluku SS „Leibstandarte Adolf Hitler“.


2092. Součástí československé armády po mobilizaci 23. 9. 1938 byly také samostatné stavební telegrafní roty. Můžete o nich prosím napsat něco více. (odpovídá Pavel Šrámek)

Vzniklo celkem šest samostatných stavebních telegrafních rot:
Rotu 91 postavil telegrafní prapor 6 a podléhala Hlavnímu velitelství.
Rotu 92 postavil telegrafní prapor 2 a podléhala IV. armádě.
Rotu 93 postavil telegrafní prapor 3 a podléhala III. armádě, nacházela se v Trenčíně.
Rotu 94 postavil telegrafní prapor 7 a podléhala Hlavnímu velitelství.
Rotu 95 postavil telegrafní prapor 4 a podléhala III. armádě, která ji dala k dispozici Hraničnímu pásmu XVI. Nacházela se v Prešově a jejím úkolem bylo zajišťovat spojení s Rumunskem.
Rotu 96 postavil telegrafní prapor 1 a podléhala I. armádě.
Všechny uvedené roty demobilizovaly po 11. říjnu 1938.


2091. Dobrý den, uvažovalo se při čsl. mobilizaci v roce 1938 o využití civilních letadel, např. Čsl. aerolinií atd.? A pokud ano, jsou tato civilní letadla zahrnuta do počtu cca 1500 letadel, která měla k dispozici čsl. armáda? (odpovídá Pavel Šrámek)

Československá armáda počítala za mobilizace s využitím civilních letounů pro své potřeby. Šlo jednak o menší sportovní letadla a dále o větší dopravní letadla. Sportovní letadla byla převzata bez dalších úprav a zařazena neozbrojená ke kurýrním letkám, kterých bylo celkem šest. Dopravní letadla především Čs. aerolinií a Čs. letecké společnosti měla projít úpravami včetně vyzbrojení s tím, že budou předělána pro vojenské dopravní účely, případně pro účely bombardování.

U dopravních letadel se jednalo za prvé o stroje Fokker F-VII a F-IX, tedy stejné typy, které už využívala československá armáda. Tyto stroje se měly upravit na bombardovací, jejich počet neznáme. Za druhé se jednalo o stroje Airspeed Envoy (6 kusů), Savoia Marchetti S-73 (5 kusů) a Douglas DC-2 a DC-3 (6 kusů). Tyto stroje se měly upravit pro vojenské dopravní účely a jen v krajním případě předělat na improvizované bombardéry. Pro úpravy dopravních letadel bylo veškeré potřebné zařízení (např. střelecké věže) připraveno, samotné úpravy se ale měly zahájit až po vypuknutí války, takže k nim nakonec nedošlo.

Dne 25. září 1938 bylo u polních letek československé armády zařazeno celkem 576 bojových letadel, přičemž sportovní ani dopravní letadla nejsou v tomto počtu zahrnuta. Předpokládaný počet kurýrních letadel byl 36 (šest letek po šesti letadlech).


2090. V minulosti se uvádělo, že čs. armáda za mobilizace měla jednu motorizovanou divizi, myslím 14. divizi, dnes se to již neuvádí. Jak to s to motorizací ve skutečnosti bylo? (odpovídá Pavel Šrámek)

Československá armáda skutečně počítala s motorizací 14. divize s velitelstvím v Kroměříži, která vznikla v roce 1938. Nejprve měla být motorizována mírová divize, resp. jí podřízené pěší pluky a dělostřelecký pluk. Bylo stanoveno, že pěší pluky 3, 27 a 43 a dělostřelecký pluk 14 budou od 1. 10. 1938 motorizované. Následovat měla motorizace válečné divize, která by vznikla po vyhlášení mobilizace. Počítalo se s tím, že v novém mobilizačním období od 15. 2. 1939 bude 14. divize plně motorizovaná včetně útvarů služeb (týlu). Měla být také na rozdíl od běžných divizí více posílená, například rotou lehkých tanků, dvěma rotami velkých kulometů proti letadlům nebo třemi rotami protitankových kanonů.

Vyhlášení mobilizace v září 1938 zastihlo tedy 14. divizi ve fázi dokončování motorizace mírové organizační struktury a divize mobilizovala jako klasická pěší, nikoliv motorizovaná. Její pěší pluky 3, 27 a 43 však díky pokročilé přípravě na motorizaci disponovaly výrazně větším množstvím automobilů než ostatní pěší pluky a odešly s nimi také do nástupového prostoru. Následně ale podle všeho své automobily odevzdaly. V případě dělostřeleckého pluku 14 nemáme informace.


2089. Dobrý den, našla jsem fotografie po dědovi – 4. rota podd. školy Trnava 1938. Velmi ho to poznamenalo a nikdy o tom nemluvil. Prosím o nějaké informace, čím se zabývala, co dělali, jaký byl její program či cíl. Podle roku mu bylo 23 let. To byla nějaká vyšší škola? Vojenství příliš nerozumím, ale ráda bych se dozvěděla co nejvíce. (odpovídá Pavel Šrámek)

Poddůstojnická škola byl termín, který se v československé předválečné, ale i poválečné armádě používal pro organizační celek, který zajišťoval přípravu vybraných vojáků prezenční služby na zastávání poddůstojnických funkcí. Nešlo o školu v pravém smyslu slova, spíše vzdělávací kurz v délce několika (obvykle pěti) měsíců. Poddůstojnická škola zpravidla vznikla na základě některé již existující jednotky vojenského útvaru v dané posádce, přičemž zmíněná jednotka byla do té doby na rámcových nebo snížených počtech. Ve vašem případě mohla být součástí II. praporu pěšího pluku 23 nebo telegrafního praporu 3.


2088. Dobrý den. Chtěl bych se prosím zeptat na dvě jednotky, ve kterých sloužil můj praděda. Rád bych se dozvěděl cokoliv. Nejprve byl v roce 1917 v Gebirgsartillerieregiment N. 23 (včetně náhradní jednotky) a pak v roce 1918 u GbAA 29 (což by měl být Gebirgsartillerieabteilung 29). Děkuji předem moc za jakoukoli zmínku o těchto jednotkách. (odpovídá Pavel Minařík)

Před vypuknutím 1. světové války existovalo v rámci rakousko-uherské armády pouze 10 horských dělostřeleckých pluků, které byly dislokovány v hornaté části pohraničí s Itálií (Villach, Brixen, Trient) a na Balkáně (Nevesinje, Travnik, Mostar, Sarajevo, Ragusa a 2x Tuzla). Během války se horské dělostřelectvo rozšířilo téměř ke všem divizím rakousko-uherské armády. Horský dělostřelecký pluk č. 23 (GbAR 23) vznikl v létě 1916 na základě vyčlenění jedné baterie od 8. polní dělostřelecké brigády XX. sboru. Postupně byl rozšířen na šest kanonových baterií a dvě houfnicové baterie. V létě 1917 byly jednotlivé baterie přiděleny u divizí XXI. sboru na rumunské frontě v Sedmihradsku. 1. a 2. kanonová baterie se nacházela u dělostřelecké brigády 37. honvédské pěší divize, 3. a 4. kanonová baterie u dělostřelecké brigády 72. pěší divize, 5. a 6. kanonová baterie v záloze 1. armády, 1. houfnicová baterie u 3. jezdecké divize a 2. houfnicová baterie u dělostřelecké brigády 31. pěší divize. V létě 1918 byly horské dělostřelecké pluky zrušeny a nahradily je samostatné horské dělostřelecké oddíly přidělené dělostřeleckým brigádám jednotlivých divizí. Vámi uvedený horský dělostřelecký oddíl 29 (GbAA 29) podléhal od června 1918 dělostřelecké brigádě 29. pěší divize bojující na italské frontě u řeky Piava.


2087. Dobrý den. Můj prapradědeček sloužil u 43. domobraneckého praporu (k. k. LstlB. Nr. 43, 2. Komp) a během služby u této jednotky 10. 9. 1916 padl na území dnešního Slovinska v blízkosti obce Kromberk. Zajímá mě, kde všude byl prapor nasazen a kterých pluků či brigád byl součástí. (odpovídá Pavel Minařík)

Zmínky o Vámi uvedeném praporu se nám podařilo najít pouze pro období od května 1915 do října 1916. Je pravděpodobné, že vznikl po rozpuštění části domobraneckých pěších pluků a zanikl vzhledem k vysokým ztrátám během bojů.

Domobranecký pěší prapor č. 43 (LstIBaon Nr. 43) se vytvořil na jaře 1915 jako součást 183. pěší brigády 92. pěší divize zformované v únoru 1915 pro obranu jižní hranice Korutanska proti případnému útoku ze strany Itálie. Velitelství divize se nacházelo ve Villachu a společně s 90., 91. a 93. pěší divizí podléhalo Armádní skupině Rohr. Zmíněná 92. pěší divize se do bojů s italskou armádou zapojila v průběhu srpna v blízkosti tehdejšího Wischbergu. Na podzim 1915 se prapor již nacházel v sestavě Skupiny Fasser zařazené v rámci 48. pěší divize bojující rovněž na korutansko-italském pomezí v rámci Armádní skupiny Rohr. Na jaře 1916 prapor tvořil součást Skupiny Wasserthal u 94. pěší divize nasazené v oblasti Kleinen Pal. Divize náležela do složení 10. armády, tj. přejmenované Armádní skupiny Rohr. V létě 1916 se prapor vrátil k 92. pěší divizi, tentokrát byl ale zařazen u 26. horské brigády. V září téhož roku již operoval jako součást 8. horské brigády 58. pěší divize bojující na Sočské frontě u slovinského města Görz (dnes Gorizia) v rámci XVI. sboru 5. armády. O měsíc později se nacházel u 5. horské brigády téže divize. Na sklonku října 1916 byl prapor převeden do zálohy XVI. sboru. Následně o něm již v historické literatuře (Österreich-Ungarns letzter Krieg, 1.-7. díl, Wien 1930-38) nejsou uváděny žádné zmínky.


2086. Dobrý den. Zajímaly by mě informace o 10. domobraneckém pěším pluku a také jeho souvislost s 36. pěším plukem. Nikde jsem bohužel moc informací nenašla. (odpovídá Pavel Minařík)

Ačkoliv tzv. domobrana neboli Landsturm byla vytvořena zákonem již v roce 1886, její první instituce v rámci armády habsburské monarchie vznikly teprve v roce 1894 v podobě tzv. domobraneckých okresních velitelství (Landsturmbezirkskommando), která zajišťovala evidenci domobranců, tj. bojeschopných občanů ve věku 19 až 42 let nepatřících ke společnému vojsku nebo zeměbraně či jejich zálohám. Teritoriální působnost zmíněných domobraneckých velitelství byla obdobná jako v případě tzv. zeměbraneckých doplňovacích okresních velitelství ( Landwehr-Ergänzungsbezirkskommando). I když u zeměbrany existovaly útvary pěchoty, jezdectva či dělostřelectva již v době míru, v případě domobrany se tak stalo až po vypuknutí války. Po vyhlášení mobilizace vzniklo v rakousko-uherské armádě celkem 72 domobraneckých pěších pluků ( Landsturminfanterieregiment), z nichž ale většina po krátké době vzhledem k velkým ztrátám zanikla a nahradila je celá řada samostatně působících praporů. Na sklonku války existovalo pouze 30 domobraneckých pluků.

Tzv. císařsko-královský domobranecký pěší pluk č. 10 (k. k. Landsturminfanterieregiment Nr. 10 neboli k. k. LstIR 10) se na počátku války zformoval v Mladé Boleslavi ze záložníků evidovaných u domobraneckých okresních velitelství Mladá Boleslav (vytvořeno 1894) a Turnov (původně expozitura předchozího DOV, jako samostatné působilo od 1913) – teritoriální vymezení viz: http://www.velkavalka.info/jednotky-Cechy.php . Pluk se skládal ze čtyř pěších praporů a v srpnu 1914 je uváděn mezi útvary tvořícími posádku pevnosti Krakov. V přehledu bojujících útvarů není ale dále zmiňován (viz publikace „Österreich-Ungarns letzter Krieg“ 1930-1938: http://www.univie.ac.at/voeb/blog/?p=30010 ). Zřejmě byl rozdělen na samostatné prapory, jejichž názvy se nepodařilo zjistit.

Souvislost c. a k. pěšího pluku č. 36 společné armády (k. u k. IR 36) s c. k. domobraneckým pěším plukem č. 10 ( k. k. LstIR 10) spočívala pouze v obdobném místě zformování po vyhlášení mobilizace a částečně ve společném doplňovacím obvodu (viz výše – teritoriální vymezení).

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek